Ahoj lidičky,
je tu šestá kapitola, o upírech,
s jménem Překvápko.
Dneska vijde druhý díl Sedm bohů duhy: Válka.
Minule jste četli:
Sedla jsem si na postel. Koukala jsem se na fotky na spacím stole. S Leonardem jsme se smály, vyváděly a blbly. Gaara za mnou přišel. "Jahody a šampaňské. Po dlouhém dni." Přitáhl malý stolek k postely, dal na stolek tác s jahodama a šampaňským. Sedl si vedle mě. Objal mě kolem ramen. Dala jsem si hlavu na jeho hruď. "Gaaro?" "No??" "Kolik ti je?" "Hodně." "Prosím." "Je mi šestnáct od roku 1874." "Takže, stotřicetdevět?" "Jo." Chvíly bylo ticho. "Kate, sedni si a zavři oči." Sedla jsem si a zavřela oči. "Otevři pusu." Otevřela jsem pusu. Gaara mi něco dal. Jahoda. Otevřela jsem oči. Začala jsem kousat. "Chutná?" Kývla jsem. "Zavři oči a lyplaz jazyk." "Proč?!" "Udělej to." Vylpazila jsem jazyk ale zavřela jsem jedno oko. "Obě." zavřela jsem i druhé oko. Gaara mě začal líbat. Pak na krku. Lehli jsme si. Gaara si sundal triko a já taky. Líbal mě u prsou a pak na břiše. Došlo to tak daleko až jsme skončily nahý. A pak ta romantika. Skončily jsem blízko u sebe a nahý, přikrytý peřinou.
6.Kapitola: Překvápko.
"Kate. Vstávej. Je devět." "Ještě chvilku." "Udělam ti snídani." "Hmm." A spokojeně jsem spala dál. "Kate." "Hm. Co? Hoří?!" "Ne, to by ses už neprobrala." Gaara udělal jakoby trubku. "Objednal si tu někdo snídani do postele?" Začala jsem se trochu smát. "Nesměj se. Buď ráda." "Že tě mám." Gaara na mě zůstal koukat. "Ty umíš číst myšlenky?" "Tak si něco mysli." "Hmm." "Myslíš na včerejší večer a taky že asi dostanem vynadáno že jsme jim neřekli kam jdem." "Tak máš dar jako Temari a Donatelo." "Oni?" "Temari vydí budoucnost. A Doný se může bránit takže mu nemůžeš číst myšlenky. A může chránit i ostatní." "Děkuju." "Za co?" "Za večerejšek a za snídani." "Nemáš zač." Najedli jsme se, já se oblíkla a šli jsme do starého domu za ostatníma. "Kde jste byly celý den a celou noc?" "Lei klídek." "Jaký klídek. Kurva kde jste byly?" "Na pouti a pak jsme byly u Kate." "V tom domě?" "Jo!" řekli jsme oba najednou. Kankuro přišel za náma dolu do sklepa. "Lidi, mám pro vás překvápko" "Jaký?" řekli jsme všichni. "Sem se už asi těžko vejdem. Koupil jsem tuhle vilu." Kankuro nám ukázal obrázek vily. Po pár minutách hádání jsme se konečné dohodly.
Pokráčko zítra. Kate-chan











vila je super!pro upíry jak dělaná...
mám otázečku,budou v příběhu ještě Angee s Hakkuem a Beli?
jinak moc těším na další jako vždy 