close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Mágové z Konohy. Part 8, 9, 10.

19. května 2013 v 9:00 | Kate-chan
Ahojky lidičky,
jsou tu tři díly Mágů z Konohy.



Minule jste četli:
Paní Řiditekla nemá zrovna čas." "Jde o mojí spolubydlící Yamanaka Ino. Někdo ji znásilnil." Baki to řekl Tsunade. Šla hned knám do pokoje, šla tak rychle že jsem jí nestačila. "Ino." "Sai." "Tohle ti udělal." "Jo." Ino se rozbrečela. "Ino. Klid." "Ino? Jsi tu?" Sai se tváří jako by o ničem nevěděl. "Co se to stalo?" Sai šel k Ino. "Běž ode mě pryč!" "Sai běž do Řiditelny. Hned!" Sai šel do Řiditelny. "Kate." "Postaram se o ní." Paní Řiditelka si to se Saiem musela hodně vyřítit, že se u večeře neukázal. "Nevíte kde je Sai?" "Asi spytuje svědomí za to co udělal Yamanakový." Co se Anna dozvěděla? Anna je druhá drbna hned potom co Karin umřela. "Co tim myslíš?" "Ty to nevíš?" "Co?" "Sai znásilnil Ino!" "Jak to víš?" "Tsunade na něj řvala na celé patro!" Zvedla jsem se od večeře a šla jsem do pokoje. Řekla jsem Ino co se stalo v jídelně.




8 díl:

"Jak na to přišla?" "Prý že na něj řvala na celé patro." "Kate. Ja-já se bojím." "Čeho?" "Že mi to udělá znova." "Nemusíš se ničeho bát. A kdyby to udělal znovat tak skončí na dně jezera! " Ino se trochu zasmála. " Kamarádky na žovit a na smrt. Platí? Ino" "Platí! Kate." Hodně dlouho jsem nemohla usmout Ino mluvila ze spaní. Ráno jsme se probuily oblíkly a šli se učit po obědě jsme jely na letiště. Seděla jsemvedle Ino a Gora Ino seděla do uličky a táta taky. V letadle jsem se trochu prospala. Když jsme jely tam kde budeme bydlet tak jsem se namohla dočkat. Ale když jsme vjely do ůdolí a před náma se vynořil dům, tam by se vešel jedem sedetipatrový panelák. Zahrada, fontána, rybník, a velké pozemky, les a všimla jsem si staré zříceniny. Vystoupily jsme na mistě zdraví a živý. "Eriku, jaká byla cesta?" "Jenno. Cesta byla dobrá." Goro mi vzal tašku s věcmi. "Jenno. To je moje dcera Katherina. Její kamarádka Ino. A Katherínin snoubenec Goro." Co? "Těší mě jsem Jennifer Alonová. Jinak Jenna." "Jsem Kate." "Ino." "Goro." "Ukážu vám pokoje." Pokoje jsou uchvatný. Goro má pokoj do barvy armádní zelené. Ino do žluto-zelené a já do červeno-modra. Táta mi dal mobil. Na spacím stole notebook. Velké skříně, vlastní koupelna, postel, pohovka, televize. A. "Je to tu pěkné." "Brácha? Co tu děláš?" "Mám na tebe dávat pozor." "Klepání." "Kate. Tvůj táta tě chce vidět." "Už jdu." Jenna mě zavedla do tátovi kanceláře. "Chtěl jsi se mnou mluvit?" "Ano, sedni si." Sedla jsem si do křesla naproti tátovi. "Vím že jsem ti měl říct že jsi s Gorem zasnoubená ale čas moc nebyl." "To nevadí. Já ti taky toho moc neřekla." "Chci se tě zeptat. Co se stalo když se Dan.." "Porval. To nevim já byla u jezera a válela se v trávě. Neboj válela jsemse sama." "Jsi asi unavená. Běž si lehnout. Někdy ti představím zbytek rady. Spýž co z ní zbylo." "Cože?!" "Ustředí rady schořelo. Zbilo nás jenom pár. Už běž." Šla jsem k sobě do pokoje. Lehla jsesi do postele. "cítím se jako v bavlnce." "Kate? Můžeme si promluvit?" "Jo." "Já ti to říkat neměl ale." "Někdy jste se domluvit musely." "Jo. Ale od první chvíle co jstem tě spatřil, cítím že k sobě patříme." "Mě je šestnáct. A budemi sedmnáct." "Tak si počkám." "Kdo si počká, ten se dočká." Najednou přeskočila jiskra. Začaly jsme se líbat. Pochvíly jsme přestaly. "Promiň." "Neni se za co omlouvat." Goro odešel. Já si chvíly vlezla pod peřinu a usnula. Brobudila jsem se okolo páté večer. "Kate. Jdeš na večeři?" "Jo."

9. díl:
Vstala jsem z postele a šli jsme s Ino na večeři. Goro, Táta a Jenna už seděly a jedly. Sedli jsme si a jedly. Najednou se rozletěy dveře. "Jenno! Adam zase rozstříhal závěsi v mém pokoji!" "To není pravda! Ty si Akia vymýšlí!" "Oba do mé kanceláře! Tady to řešit nebudem!" A odešli. Ta holka Akia vlasy blond, oči modré. Asi v mém věku. Kluk Adam hnědo vlasý a hnědooký. "Adam a Akia. Jsou stejní jako my." "Démoni." "Jak?" potom co mi Dan dal ten nůž tak jsem šáhla na čepel a popálila jsem si prsty. Ukázala jsem je tátovi. "To je od dýky démona." "Dal mi ho Dan. Aby už prababička Amanda nemohla zabíjet. Zabila čtyři holky v Konoze." dojedli jsme a šli jsme se s Ino podívat po domě. V deset jsem šla spát. Druhý den nám Jenna řekla kdo všechno zbyl z Rady. Pět členů, s tátou a Jennou sedm. Alois, vlkodlak. Mariana, upír. Mario, kouzelník. Marie, čarodějka. Oxena, vlčice. Táta, démon a Jenna, čarodějka. Akia a Adam démoni jako já a táta. Po snídani jsme se s Ino podívat po domě. Knihovny, pokoje, zimní, letní, jarní a podzimní zahrady. Šli jsme na zahradu sedli jsme si k ryníku a povídaly si, smály se, blbly. Dělaly hnězdy. Otočila jsem se k rybníku, a přemýšlela. A někdo mě strčil do zad a spadla jsem do rybníka. I jsem zařvala. Z rybníka jsem vylezla usušila jsem se kouzlem. Ino se mě pořád ptala jestli se mi něco nestalo. Adam se mi u oběda omluvil, za to že mě schodil do rybníka. Omluvu jsem přijala. Až do večeře jsme s Ino byly v knihovně. Každý den byl stejný venku nebo jsme s Ino někde blbly.
-10. července.-
"Já věděla že je tu najdem." S Ino jsme od rána byly v Knihovně. "Co potřebujete?" "Chceme vás vytáhnout do bližího městečka. Je tam klub pro kouzelníky, upíry, vlkodlaky a taky víly. Pudem v devět, přidáte se k nám?" "Kate. Pudem. Bude sranda!" "Když nedáš. Kde se sejdem?" " Sejdem se u schodů. Řekneme Jenně že se pudem projít." "Ale jak se zamaskujem?" "Ino, tak si vezmem kabáty." Před devátou večer jsem se připravila. Přes oblečení jsem si oblíkla kabát. Ino přišla pár minut před tím. Namalovala jsem se. "Vypadáš jako rocková hvězda." "Ty taky. Už pudem." Přišli jsme ke schodů a akorát přilša Akia s Adamem. Šli jsme okolo lesa. Pak jsme zamířily ke staré hřícenině. "Proč jsme šli sem?" "Jak bys mese dostaly do toho města. Je to teleportér. Doufám že se Adam trefí. Minule jsme skončily v Polsku. 3684 km od domova." "Tak jsem se zrovna netrefil." Adam vstoupil do jedné malé brány. "Kate. Běž." "D-dobře." Vstoupila jsem tam taky. Letěla jsem tmou. "Kate! Kate. Jak ti je?" "Točí se mi hlava." "Ino, dopadla taky takhle." Po pár minutách jsem vstala. A šli jsem. V klubu jsme si sedli do druhého patra u baru. "Elo. Jak-." Adam dostal facku. "To máš za to co jsi udělal minule." S Ino a Akiou jsme se začaly smát. "Ha, ha. Jen se smějtě!" "Tak co si dáte? Adam s Akiou si dají Ďábelský Hádesův koktejl." "Máš pravdu." "A tady vaše kamarádky?" "Já si dám to samí." "Kate!" "Bude zábava." "Já si dám jenom vodu." "Dobře." "Někdo to skazit musí." "Jo, Ino říkala si že bude zábava. A ty si dáš vodu." Ze zdola byl slyšet řev. "Jsou tu Akatsuki!" "Zdrháme!" Zvedli jsme se od stolu a běžely, pryč. Udělala jsem ve zdi díru, abychom se dostaly pryč z baru. Někdo mi chitil nohy. Adam se chtěl pro mě vrátit ale Akia ho chtila. Rozvázala jsem se kouzlem a běžela dál. Nědko mě chytil za ruku, a přitlačil mě ke zdi. "Ne-nechte mě!" "Kate?!" Pustil mě. Vystoupil na světlo. "Sasuke?! C-co tady děláš?" "Přidal jsem se k Akatsuki, před tím jsem zabil bratra!" "Sasuke!!" "To ona není. Jenom obyčejná holka!" "Sas-" "Ššš. Běž, utíkej!" Běžěla jsem k teleportétu. "Kate! Jsi v pořádku?" "Jo, jsem. Nepudem domu." "Jo." cestou zpět se mi udělalo špatně. Adam mě vzal na záda. Do mého pokoje mi pomohla Ino. Převlíkla jsem se, a šla spát. Pořád se mi honilo hlavou co mi řekl Sasuke. Spala jsem do deseti. Vysprchovala jsem se oblíkla a šla ven. Ale Jenna mě zastavila. Šla jsem k tátovi do kanceláře. Sedla jsem si do křesla naproti stolu. Táta stojí u okna. "Říkaly jste že se jdete projít do lesa. Ale šli jste do Baru!" "Tati já..." "Katherino já ti věřil! Myslel sem že se budeš chovat jako dospělá! Ale ty to vybarvíš takhle! Řekni mi co jste tam pily." "Ďábelký Hádesův koktejl. Nestlihly jsme to vypít. Já, nestihla ani ochutnat." "Kate, já na tebe nechtěl křičet, ale já se o tebe bál. Jsi moje jediné dítě. Promiň." "To je dobrý. Nevíš kde je Goro?" "Měl by být v pokoji." "Děkuju." Šla jse ke Gorovu pokoji zaklepala. Goro otevřel. "Kate. Pojď dovnitř." "Děkuju. Mohla bych tě o něco poprosit?" "Chceš abych ti zahojil ta kolena a dlaně." "Jak to víš?" Goro ukázal na moje nohy. "Mohl bys?" "Sedni si na postel." Sedla jsem si na postel. Goro mi kolena a dlaně uzdravil. "Děkuju." Goro si sedl vedle mě. "Nemáš zač. Alespoň jsem ti pomohl. Co jste včera v tom Baru vyváděly?" "Nic. Ale když jsme běžely domu. A něják jsem zakopla." Každý den jsme něco dělaly. O moje narozeniny se toho dělalo. Jenna nás vzala do jednoho obchodu v nejnižším městě. Aby jsme si vybraly masku na moje narozky. S Ino jsme si vybraly masku upíra. Akia si vybrala masku čarodějnice a Adam pude za? "Zoro?" "Jo." "Neni to špatný." "Jenna, má pravdu." "Jenno, za co půjdeš ty?" "Ještě nevim. Pojedem." "Jo." Vzaly jsme si svoje masky. Jenna to zaplatila, koupily jsme si zmrzlinu. A jely domu. Na večer se všechno připravovalo. Ino, Goro a Adam mě vzaly ven. Akia musí pomáhá s výzdobou v letní zahradě. Celou dobu jsme dělaly blbosti. Pak jsme se vrátily a připravovaly jsme se na večírek. Já si vybírala náramek k masce.
10 díl:

"Baf." "Ino!" "Promiň. Ale jako upír se chovám." "Jo, to jo." Jenna pronás přišla. "Holky. Jdeme." "Jo." "Ano." Jde to docela dobře, je jedenáct a zatím jsem neviděla nikoho koho bych znala. Jeden dárek se pořád vznáší. "Drink." "Ne, děkuju." Ten kluk vypadá jako Sasuke. A támhle ten jako Garra. "Kate." "Goro. Kde jsi sehnal uniformu Konohy?" "Požádal jsem Tsunade, aby mi jí přivezla." "Ona je tu Paní Řiditelka?" "Jo, támhle stojí." "Super." Šla jsem za tátou a Tsunade. "Paní Řiditelko." "Kate. Ty jsi upír." "Maska. Chtěla jsem vás vidět." "To já tebe taky. Jak se máš?" "Dobře. Necham Vás." Šla jsem za Ino. "Hele všimla jsem si že tady vypadají dva kluci jako Sasuke a Gaara." "Taky jsem si všimla." "Jdu si pro drink." "Dobře." "Drink." "Děkuju. Co tady děláš." "Za kytkou. Za pár minut." Za pár minut jsem šla nenápadně za jednu kytku. "Gaaro." "Poznala jsi mě dobře. Slečno upírová." "Gaaro co se stalo?" "Tsunade někdo začaroval chová se divně. Byla tam támhle ta žena." Ukázal na Jennu. "Jenna? Je pravda že se na pár dní někam stratila. Ale?" "Na Konoze. Je nebezpečno! Já, Sasuke, Kankuro, Temari, Neji, Tenten, Lee, Shikamaru, Chouji a Kurenai s Asumou a Kakashim a Gaiem jsme utekli jsme v Indii u Mongolovích. Sem nás dostal Kakashi a Gai." "Ale Sasuke." "Vim že ti říkal že utekl a zabil svého bratra, ale to není prvda. Řekl to aby uchránil tebe a nás. Už pudu." Pusa na rozloučenou. "Gaaro." Gaara se Sasukem zmizely z oslavi. Šla jsem za Ino. "Super, ty kluci zmizely." "Škoda." Ten dárek je podezdřelej. Dárek se rozletěl a trefil ně střepy do ramene. I jsem zaječela. "Kate." "Ruka." "Goro." Vzaly mě do mého pokoje. Vyndaly se střepy z mého ramene. "C-co to bylo?" "Kate, teď nemluv." "To byly střepy z démonovi dýky. Někdo se tě snaží zabít." "Hotovo." "Goro, děkuju ti." "Nemáte zač." "Už si běž lehnout. Řeknu že se ta párty bude muset rozpustit." "Dobře." Táta a Goro odešli pryč. Já usnula asi po hodině. Vnoci se rozletěly okna. Na postely mi přistál balíček. Zavřela jsem okna. Rozsvítila jsem si světlo na noním stoulku."Pro Kate." Otevřela jsem to. Fotka? Na fotce jsou všichni kdo utekli. A ještě tady jsou dopisy. Od všech. "Přečtu si je zítra." Dala jsem balíček pod postel. Zhasla jsem a šla si lehnout. Ráno jsem si přečetla dopisi.
-31.07.-
S tátou si povídáme v jeho Kanceláři. "Eriku! Koukej co jsme našli." Gaara, Sasuke a Tenten. "Dejte je do sklepa." "Ano." Jenna osdešla. "Tati." "Vim že to jsou tví kamarádi. A vim že jste se scházely ve starém hradu. Nic ti na to neřeknu. Jsem rád že máš hodně kamarádů." "Tati Jenna něco provedla Tsunade. Oni utekli protože se nechtějí do ničeho zaplést." "Kate. Já ti věřim ale vyslechnout je musíme." Jen jsem na to kývla. Táta odešel. Šla jsem od pokoje. Na schodech jsem se rozbrečela. Sedla jsem si na schody. Slyšim hvčení. Akia? Akia se na mě vrhla. Uhnula jsem jen tak, tak. Běžela jsem do pokoje, ale zakopla jsem. Akia má v ruce démonovu dýku. Chtěla mě bodnout. Ale táta jí v tom zabránil. Akiu zavřely taky do sklepa. "Jsi v pořádku?" "Jo, jsem." Mě a tátu zavřely do sklepa. Je to jako vězení. Tátu někam vzaly. "Kate!" "Gaaro. Sasuke, Tenten. Ráda vás vidím." "My tebe taky." Najednou se rozletěly dveře. A my mohly utéct. Venku jsme viděly jak je dům v plamenech. "Kate!" "Goro! Běžte k teleportu. Běžte k Mongolům. Bude tam tvoje matka. Jdu pro tvého otce." "Goro." Goro mi dal polibek. "Možná se ještě uvidíme." Goro zmizel v plamenech. "Kate." Gaara mě chytil za ruku a běžely jsme k teleportétu. Sasuke tam vkročil jako první. Tenten, pak já a na konec Gaara. Pak tma. "Kate?" "Kde to jsem?" "U Mongolů." "Buďte rádi že jsme vás našli." "Katherínko." "Mami."

Máma mě objala. "Chyběla jsi mi." "Ty mě taky mami." Za pár dní se objevil táta s Gorem.

zazvonil zvonec a příběhu je konec. možná budou další díly. Kate-chan
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama