Ahoj lidičky,
dneska sem dostala vízo.
No a docela dobrý.
trojky, dvojky a nějáký ty jedničky.
Ale prošla sem do devátého ročníku.
No, je tu zase opožděná desátá kapitola U.P.
S názvem Z Reikiho a Sáry jsou upíři.
Minule jste četli:
"Mami jsi v pořádku?" ptal se mě Dai. "Jo jenom že vidim svoje sorozence umírat a jak je mj manžel proměnije na upíry." řekla jsem s brekem. Dai mě chytil okolo ramen. "Neboj to bude dobrý. Uvidíš." kývla jsem. Před náma se objevily osoby. V černých pláští a přes hlavu kapuci. "Vydim že si se moc nezměnila Katheríno." řekl zámý hlas ale nemůžu si vzpomenout "Kdo jste?" Ptal se Dai. "Katherína nás moc dobře zná." "Mami, ty je znáš?" "Mami? Je vidět že sis se Sabakuem hodně užila v Lisabonu." "Vy jste byly v Lisabonu?" "Jo. Gaara tam má dům. A Taky jsme byly v Thajsku na svatební cestě. A to sem byla ve čtvrtém měsíci." utřela jsem si slzy z tváře. Ta osoba si sundala kapuci. "Vy?!" řekla sem překvapeně.
10.Kapitola: Z Reikiho a Sáry jsou upíři.
"Mami. Kdo to je?" ptal se mě Dai. "To je můj starý kamarád ze střední. A ten druhý je Leiův bratr. Že Leonardo, Lukáši." "Luky!" Řekl Luky "Jo. To máš pravdu." řekl Leo. "Kate. Vezmem Reikiho a Sáru k nám. A prodáme tenhle dům." řekl Gaara, a šel zpět do domu. Kývla sem. Kankuro vzal Sáru a Gaara s Daiem vzaly Reikiho. A šli jsme k nám domu. Daly jsme oba dva do pokoje Daichiho a Daie. Sedla jsem si na gauč a po tváři mi začaly téct slzy. Gaara si sedl vedle mě. Oblaj mě kolem ramen. Dala jsem si hlavu na Gaarovo rameno. "Jak dloho budo spát?" "Asi tak dva, tři až čtyři dny." "Tohle se muselo stát zrovna před vánoci." "Vše bude dobrý." "Já, Reiki a Sára. Celá rodina je zavrhne." "A co ty?" "Řekli jim že sem měla autonehodu. Takže sem rok po smrti. Výhoda co?" "Já sem po smrti už stočtyřicetjedna let." "Nikdy jsi mi neřekl kdy máš narozeniny." "Já je mám zítra." "Proč jsi mi to neřekl dřív." "Nehctěl se tě zatěžovat dárkem." "Já stejně nic pro tebe nemám. Jen vánoční dárek." "Mě stačí to že budeme mít dašlí miminko. A když to bude holka tak budu raději než za kluka." "No, tati dovol." začala jsem se smát. "A ty se nesmej je to taky tvůj syn." "Ale ty jsi řekl že budeš rád za holku." "Já se z vás picnu." "Už aby to bylo." řekla jsem. Dai se začal smát. "Ten smysl pro humor zdědil po tobě." řekl Gaara. "A Daichi zdědil zase po tobě to bručení." "To máš pravdu." "Jdu se projít ven." "Počkej. Kde budeš spát?" ptala jsem se Daie. "Na gauči." řval ode dveří a šel ven. "Ten nám alespoň řekne kde je, byl, bude a dokdy tam bude." řekl Gaara. "Co tu chtěl Leo a Luky?" "To my taky nejde hlavou." Gaara mě vzal do náruční. Odnesl mě až do ložnice
*****
Dai věděl kde jeho dvojče bude šel do jeho ůkrytu. "Jak si věděl že tu budu." Ptal se Daichi Daie "Vždy jsi sem chodil. A navíc jsme dvojčata." řekl klidně Dai. "Vypadni, zachvíly příjde Harane. Chci si trochu užít." "Daichi dáváš se a špatnou cestu. Ty skončíš špatně." Dai šel za Isabell. Anna mu šla otevřít. "Dai. Pojď dál." "Díky." šel za Annou do obýváku. "Dai je dobře že tu si." řekl Lei. "Co potřebuješ?" Ptal se Dai. "Když jsme byly u Reikiho a Sáry. Kdo za váma byl když jsi byl s Kate venku." "Nějákej Leonardo a Lukáš." Lei vyvalil oči. "Luky. Ale ten říkal že jede do. No nic. Mě to došlo až teď že Leonadro jel do Španělska." "Stejdo Kankuro ty máš moc dlouhý vedení." "Jo mám." Všichni se začaly smát. "Isabell je tu Dai." řvala Anna na Isabell. "Už du." Isabell seběhla ze schodů a šl is Daiem do města koupit dárky na vánoce. Koupily toho hodně. Pro Leie, Annu, Kakura, Irmu, Krise, Kate, Gaaru a taky si koupily dárky navzájem. Dai dá Isabel k vánocůn nejnovější parfém a řetízek. Isabel dá Daiovi nejnovější knihu o liškách a vlkách. Koupily společní dárek Kate. Koupily jí nejnovější kuchařku.
*****
"Gaaro myslim že se probraly" oba jsme se zvedly, hodila sem přes sebe župan. A Gaara si oblíkl trenky. To co jsme dělaly vám musí dojít a kdyby nedošlo tak myslete. V pokoji seděla Sára na postely. Reiki ještě spí. "Hned sem tu." řekl Gaara a šel pryč. "Kate. Co se stalo?" "Nejstarší vám odebraly schopnosti." "Ale u toho se pokaždý zemře." "Sáro, z tebe a Reikiho jsme udělaly upíry. A tohle teď vypija ty Reiki nedělej že spíš." "Fajn zkusil sem to." Reiki si sedl. Gaara podal Reikimu pytlík s krví. "Já nevěděla že je krev tak lahodná" řekla Sára.
*****
"Diachi?" ptala se Harane. "Copak?" "Co kdybychom utekli do Anglie." "Hmm. Nebylo by to špatný. Kdy a v kolik se sejdem." "Co takhle v půlnoci a dneska. Sbal si sebou jen pár věcí. Do tašky. Bylo by podezdřelý jak táhneš kufry." Daichi se zvedla šel domu.
*****
Sára a Reiki šli do Vily za Leiem. V půl dvanáctý jsme šli všichni tři spát spát. No všichni já nemůžu pořád usnout. Lehla jsem si na záda. "Tady nemůžeš usnout." "Jo." Gaara si na mě sedl. "Co kdyby jsme si trochu užily." "Hm. Možná." "Jaký možná máš na výběr. Ano nebo Ne." políbila jsem Gaaru. "Tohle by ti mohlo stačit jako odpověď." Gaara mě začal líbat na krku. Sundal mi noční košily a já mu sundala trenky.
*****
Daichi se vplížil domu. Sbalil si pár věcí. Viděl že Dai spí na gauči.Daichi napsal vzkaz že odjíždí pryč ze státu. A nenapsal kam. Vyšel z domu. "Ty si myslíš že tě jen tak pustim pryč." "Brácha," Daichi otočil hlavu na Die. "neser!" Daichi zmizel. Hajzl jeden. Pomyslel si Dai. A běžel za Leiem "Daii co potřebuješ?" "Máš doma tátu?" ptal se Dai Isabell. "Jo, něco s mámou řeší." Dai šel za Leiem. "Dai. Co potřebuješ?" Ptal se Lei. "Daichi odešel pryč." "Cože?!"
*****
"Kate. Vstávej." Gaara mě probudil. "Co se děje?" ptala jsem se se zavřenýma očima. "Daichi utekl." "Cože?!" rychle jsem si sedla a otevřela oči. Harane ty děvko. Rychle jsem se oblíkla a šli jsme s Gaarou za Leiem. "To si ho nemohl zastavit." vyčítal Gaara Daiovi."Víš co se mu honilo hlavou?" řekl Dai. "To čtení myšlenek zdětil po tobě." řekl Gaara a ukázal na mě. "A po tobě zdědil tu drzost a vyčítavost!" zvedla jsem se a šla jsem domu spát.
Kate-chan











no doufám,že budou dvojčata zase spolu...jinak pěkný a napínavý dílek :)