Ahoj lidičky,
je tu čtrnáctá a patnáctá kapitola U.P.
Snad se díly budou líbit.
Minule jste četli:
"Hele Temari nám něco chce říct."Řekl nám Gaara. Šli jsme do obýváku. "Temari tak to vyklop." "Pojedu do Francie." "Cože?!" řekli Lei, Gaara, Kankuro, Kris, Raf, Anabell, Anna, Irma a Donatelo dohramody, a mě zůstal kousek chleba v krku a začala jsem se dusit. Gaara a Kris mě plácaly po zádech. až jsem se konečně nadechla. "Hovno se kouže."(Sorry ono se to pěkně rýmuje :-P) řekl Naruto se smíchem. Sakura dala Narutovi pěstí do hlavy. A vyrostla mu tam boule. "Už sem se rozhodla." Upíři se po obědě sebraly a jely zpět do francie i s Temari. S Gaarou jsme šli na mýtinku kde mě včera požádal o ruku. Lehly jsme si do trávy. Dala jsem si hlavu na Gaarův hrudník. "Kdy uděláme svatbu?" "Co takhle Dvacátéhoprvního Června?" "Souhlas." řekla jsem radostně. "Fajn. Jsem rád že souhlasíš." "V Římě sem si koupila tyrkysové lehké šaty. Co kdybych si je vzala na svatbu." "S tebou souhlasím. Modrá ti sluší jako červená." Gaara mě začal líbat. "Počkej. Nepudem domu." "Ale tady to je romantické a originální." "Ty jeden."
14.kapitola: Smrt kamarádů.
Ráno jsem se probrala v postely. "Dobré ráno." "Dobré. Jak jsem se se dostala?" "V noci jsem tě sem odnesl. Nehtěl jsem abys nasdydla." "Jsi moc hodný že se o mě a o dítě bojíš." "Co bych pro rodinu neudělal." Gaara mi dal polibek na rty. "Cím jsem si to zasloužila?" "Nóó, jestli příjmeš další nabídku?" "A jaká je ta nabídka?" "Vezmeš si moje příjmení?" "Sabaku no Katherína Klaudie Marie. Ale dám si Sabaku no Katherína K.M." "Souhlas." Převlíkla jsem se a šli jsme si dát snídani. Chleba s máslem. Anabell a Raf odjely brzo ráno pryč. "Máme jít před dům! A hned." Šli jsme všichni před dům slyšim motorku? Před náma se objevila motorka. Zastavil, hodnil ná k nohá pytel a jel pryč. Lei otevřel pytel a něco vytáhl. Ukázal nám Kisukeho hlavu. Já se začala kuckat. Gaara a Kris mě plácaly po zádech abych se mahla nadechnout. "Kisuke. Kdo mu to mohl udělat?" řekla jsem s rudým objičejem a divnim hlasem. "Nejspíš Ryo." "Boucháni ve druhém patře." všichni jsme běžely na balkónv druhém patře. Tělo v kaluži krve. "Lei. Řekní náme že to není Donatelo." Lei šel k tělo. "Bohužel je to Donatelo." Kluci vykopaly hrob daly tam Donatelovo tělo a Kisukeho hlavu. Daly jsme tam svíčky a květiny. S Izi jsme si vzaly kýbl s vodou hadry, savo a gumové rukavice. Vytřely jsme balkón od kaluže krve. "Holky nechcete pomoct." "Tak co se zase stalo?" Hodila jsem hadr do kýble vedle mě. Izi udělala tao samé. "No. Anabellino a Rafovo tělo nám přitálo u hlavních dveří." "Do prdele." "Irma si vzala hadr, kýbl s vodou, savo a gumové rukavice a jde to ukízet." "Já ji du pomoct." Izi si vzala kýbl a hard a šla za Irmou. Gaara vzal kýbl a šel ho vylít. Šli jsme do obýváku. "Fajn, přišli jsme o čtyři členy. A myslim že Ryo má už dost.""Teď mi volala Temari. A," Kankuro přišel do obýváku. "Prý zabily Sakuru, Naruta a Shina." "Monent. Těch poskoků co jsme zabily bylo kolik?" ptal se Lei. "Sedm." řekl nejistě Gaara. "Kurva!" řekli všchni kluci. Irma, Anna a já jsme se na ně podívaly jako a co takhle omluva. Večer jsme šli za Reikim a Sárou. "Brácha. Máme návštěvu." "Koho?" Reiki vykoukl z kuchyně. "Ahoj Reiki." Reiki ke mně přišel a objal mě. Posadilijsme se. "Reiki můžu tě o něco požádat?" ptal se Gaara nejistě. "Co to je za otázku?" "Dáš mi tvoji sestru za ženu?" "Jestli jí něco provedeš tak máš to dočinění se mnou. Je ti to jasné?" "Ano. Je mi to jasné." "Sáro mohla bychtě o něco požádat?" "Mohla ale první se zeptám já. Mohla bych jít za družišku?" "Na to jsem se měla ptát já jestli mi pudeš za družičku. A tebe Reiki bych se potřebovala taky na něco zeptat." "Jestli chceš odvést k oltáři tak se neptej a já ti rovnou od povím že nemusíš mít strach." "Díky moc."
15.kapitola: Dva týdny před svatbou.
Jedinej Gaara souhlasi že si můžu vzít na svatbu ty šaty co jsem si koupila v Římě. Ty šaty jsem si vzala na svoje narozeniny. A ty byly v květnu. Sedmého Června. Dva týdny před svatbout. "Ne. Tyhle ne." řekla Anna. "Vždyť jsou nádherné." Protestavala Irma. No jo naše Irma. Teď je zamilovaná do Krise, a Kris do Irmi. "Jo, Irma má pravdu." "Ne. Prostě NE!" když Anna něco řekne, nesmýme mít jinný názor. "Máme už jedno jedny šaty." "Ukažte." Prodavačka přinesla ukázat poslední svatební šaty. "Tohle je ono." Anna mi dala šaty na vyzkoušení. Ukázala jsem se. "Super." řekla Anna a Irma. "Vypadáte v nich nádherně. Můžu se zeptat kdy tu svatbu máte?" "Přesně za dva týdny." řekla za mě Anna. "Holky berem?" Anna a Irma kývly. Pěkné dlouhé šaty. Sbíraná sukně a korzet a přes korzet bolerko. Vzaly jsme šaty. Zaplatily a šli jsme je dát do auta. "Takže květinářství, cukrářství a klenotnictví." Fajn, jely jsme do květinářství. "Irmo počkej tu. Víme co stebou dělají karafiáty." Šli jsme s Annou do květinářství. "Jaké?" ptala se Anna. "Já bych dala růže a gerbery." "Kolik jich budete chtít?" "Jedna kytice pro něvěstu. Pak čtyři kytice pro družičky. Dvě vázy vedle oltáře, do uličky potřebujeme a každou stranu deset. Takže dvacet a na stoly asi dvanáct." "Takže dvacetpět kytic." "Dvacetdevět kytic na kolikátého?" "Jednadvacátého června. A ráno okolo šesté." "Ano. Ještě něco?" "Ne. To je všechno." "Děkujeme že jste objednaly u nás." Šli jsme do auta, do cukrářství a pak přes půl městečka do klenotnictví. Šli jsme s Annou vybrat šperky.
Irma zvedla mobil.
"Gaaro. Co potřebuješ?(Gaara: nejezděte do klenotnictví. Temari volala Kankurovi že v klenotnictví přepadnout přesně v jedednáct.) hned je dostanu od tam tud. Mám na to jen dvě minuty."
Irma zavěsila, vstoupila z auta. Chtěla jít do klenotnictví ale před obhodem zastavila černá dodávka. Sedla zpět do auta.
"Halo, Policie. Tady Irma Amyadová. Chtěla bych nahlásit přepadení v Klenotnictví u Zlata. Je tam jedna těhotná žena ve čtvrtém měsíci.(Policie: hned tam budeme)"
Do klenotnictví vtrhli lupiči. "Všichni lehnout na zem! Hned!" řval na nás jeden ozbrojený lupič. Poslechly jsme ho. Já, Anna, prodavač a jedna čtyř člená rodina "Naval prachy!!" "Policejní siréni." Prodavač dal lupičům pěníze a běžely pryč.
Irma vystoupila z auta. Gaara, Lei, Kris a Kankuro přijely za Irmou, Annou a Kate. Přijela policie, lupiče nechytly a začaly vysíchat jednoho svědka po druhé.
Super vyshlíchání. "Takže jste mu do obličeje neviděla." "Ležely jsme na zemi a měly masky." "Ano. Děkujeme." Ještě že mě Gaara držel jinak bych byla v nemocnici. Gaara a Lei jely se mnou a Annou a Irma jela s Kankurem a Krisem. Šaty jsme daly do prázdného pokoje. Večer jsme šli s Gaarou na mýtinku. "Jak vám je?" "Nevim jak miminku ale mě hrozně." "Neboj policie ty lupiče chytne." "Myslim že to byl někdo koho jsem už viděla a i slyšela." "Neboj. To se něják vyřeší." "Jak myslíš."
Pokráčko dalšího dílku večer.
S názvem Rozlučka se svobodou.
Kate-chan











promiň,že se ozývám po tak dlouhé době,ale nějak jsem se nemohla dostat na internet xD jinak dokonalý dílek :3 oba