close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

7.díl. Vampire Knight

21. června 2013 v 10:19 | Kate-chan |  Vampire Knight
Ahoj lidičky,
je tu další dílek Vampire Knight.
Snad se bude líbit.



Minule jste četli:

Ráno jsem se probrala a na židli sedí Los s opřenou hlavou o ruku a spí. Zvedla jsem se a šla jsem k Los. "Los. Vstávej už je ráno." Los sebou cukla. "Co je?" řekla Los ospale. "Dobré ráno oslavenkyně." "Cože?!" Divila se Los. "Ty jsi zapoměla že máš dneska narozeniny." "Jo, zapoměla. Pudu ještě spát do své postele." Los vstala a šla pryč. Zamkla jsem dveře. Šla jsem ke skříni. Z tašky jsem vyndala pistoly pro lovce upírů. Dala jsem si ji pistoly a dala jsem si jí pod sako a šla jsem za ředitelem. "Copak potřebuješ?" Vytáhla jsem pistoly. "Tohle mluví za vše." "Jak si ji sehnala?" "Před rokem mě vycvičily jako lovce upírů." "To je ůžasné." "Neni!" bouchla jsem rukou do stolu až se deska rozlomila. "Tohle ůžasné neni. Lovim upír jenom na levlu E." Dala jsem pistoly zpět pod sako. Šla jsem zpět do pokoje. "Jak je vidět tak si se odhodlala ukázat ředitelovi pistoli." Nadskočila jsem. "Lei. Jak?" "Oknem." "Seš jako pervezák." "Dovol. Hele už jsi vymyslela co dáš Los k narozkám?" "Nevim. Co jí" otočila jsem hlavu. Lei zmizel. "Dáš k narozkám ty?" převlíkla jsem se, vlasy jsem si dala do culíku. Šla jsem do městečka. Lei počkal u brány. "Kam pudem?" ptal se Lei. "Ty pudeš koupit Los dárek a já se pro něj stavim v bytě." "To jste ho ještě neprodaly." "Hele. O prázdniny budeme bydlet kde?" ptala jsem se uraženě.





"Na ubytovně." ve městě jsou trhy, tak je to dobrý. "Nic. Hele-" "Te dárek co mám tak je napůl s tebou. Nenechám tě na holičkách." Šli jsme do bytu. Odemkla jsem svoji skříň. "Ty si zamykáš skříň?" "Jo. Když mám pro Los dárek. Tak sem ho někam musela schovat." Vyndala jsem ze skříně tašku. Lei se podíva co je vní. "Neni to náhodou deka kterou Los stratila?" "Jo. Je to ta deka. Hele jdeme." Lei vzal tašku. "Nezajdem ještě někam." "Co cukrárny." Objednala jsem si pohár. "Já myslel že máš ráda lassagně." "Los je dělala málo kdy." "Počkám venku." Lei šel pryč. Rychle jsem snědla zmrzlinu až mi zmrzl mozek. "Kde je." běžela jsem uličkou a o rezavé zábradlí jsem si roztrhla mikinu. "Sakra." spadla jsem na zem. "Tvoje krev voní krásně. Nechám mě abych ji všechnu vypil." Upírem něco projelo. Rozpadl se na prach. "Jsi v pořádku?" "Ichijo-senpai. Shiki-senpai." "Kate. Jsi v pořádku." Ptal se strarostlivě Lei. "Sem neboj." "Přijďte večer. Máme pro Los překvápko když má ty narozeniny." "Dobře." řekla jsem třeslavím hlasem. Shiki a Ichijo odešli. S Leiem jsme šli zpět. Šla jsem na ošetřovnu jestli by mi nedaly desinfekci a obvaz. Ruku mi obvázaly. "Děkuju." šla jsem do svého pokoje. Koukla jsem se do jednoh ze svých sešitů. "Kniha." Vzala jsem si tašku a šla jsem do města. Ale na chodbě mě zastavil předseda třídy. "Co to včera mělo být." "Nevim co myslíš." "To cicmání se Zerem." "Už jsem říkala že to byla přátelská pusu. Sorry, pospíchám sehnat ségre dárek k narozkám."

Kaseumi Kageyama


Je to předseda třídy, miluje Ruku. Ale ta se chová k němu chladně.

Na mostě mě zdržela Yuki. "Jak ti je?" "Dobře. Promiň spěchám." Běžela jsem do města a do knihkupectví. "Promiň te. Můžu se zeptat máte knihu. Láska v měsíčním svitu?" "Máme. Kolik jich chcete?" "Dvě." zaplatila jsem a šla jsem. V té knížce co jsem koupila, jedna je pro Los a jedna je pro mě, jedná se o příběh upíra a lidské dívky. Něco jako Yuki a Kaname. "Verdová." Otočila jsem hlavu. "Kobra. Co cheš?" "Kde je Los?" "Nevim." Běžela jsem na kolej. Do pistole jsem si dala náboje. A dala jsem si jí pod mikinu. Celý den jsme přemýšlela jestli se ta kniha bude Los líbit. Večer nastal a já šla k noční koleji. Proč je Zero u brány. "Co tu děláš?" Zero se na mě podíval. "Ředitel mi řekl že jsi byla vycvičena jako lovec upírů" Debil neumí udržet tajemství! "Co se dá dělat." vzdychla jsem si. "Kate, Zero vás pozvaly na oslavu taky." "Na jakou oslavu?" Ptal se Zero. "Moje sestra má narozeniny." řekla jsem. Šli jsme. Někdo se k nám blíží. Se Zerem jsme vytáhly pistole a Yuki vytáhla Artemis. Yuki míří na Aidoa, Zero na Akatsukiho a já na Shikiho. Daly jsme zbraně pryč. Nejraději bych zastřelila Aidoa. "Dnes budeme vašimi průvodci. Pojď te." Aido, Shiki a Akatsuki nás zavedli k noční koleji. Všichni upíři jsou venku. "Losan by měla zachvíli příjt." Aido mi vytáhl z pod mikiny knížku pro Los. "Láska ve svitu měsíce." "Dej to sem." "Ne." Zero dal pistoly k Aidoově hlavě. "Okamžitě jí tu knihu vtrať. Je to dárek pro Losan." Aido mi dal knihu zpět a zmizel. "Díky." "Nemáš zač." "Kate." "Los. Všechno nejlepší k narozenám." Dala jsem Los knihu. "Láska ve svitu měsíce. Díky moc." "My jsme tinic nepřinesli." "To mi neva hlavně že jste přišli. Hele Kate kde si našla tu deku?" "Nó. Ona mi jí dala máma, abych ti jí dala k narozeninám. Ale dala jsem ji Leiovi aby ti jí dal on." "Já bych ti jednu sekla." Los se zadívala. Otočila jsem hlavu a on. "Adam." Los za nim běžela. Šla jsem si sednou na zábradlí. Lei si sedl vedle mě. "Myslim že mě vyšoupla ze hry." "Vyšoupla?" Zopakavala jsem co řekl Lei. "Jo. Naši rodiče byly sourozenci." "Nó, super." "Neboj žádného druhého bráchu nemáme." Los nám přinesla kousek dortu a sedla si vedle mě a Leie. Bouchala vydličkou do talíře tak silně až z talíře zbyly střepy. Lei odnesl talířky. "Losan co se děje?" ptal se Lei "On. On bude mít dítě." "Cože?!" řekli jsme s Leiem. A Lei spadl dozadu do keře. S Los sme se začaly mát na celé kolo. Lei vylez zase na zábradlí a z vlasů mu trčelo listí. "Vypadáš jako Yetii." Řekla Los se smíchem. "Já ti dám Yetii. Co kdybys tam spadla taky." Lei schodil Los. Ta se mě chytla. Zabrala jsem se nohama abychom neslítli obě. "Lei pomoct mi nahoru." "Ne." Lei slez ze zábradlí a šel pryč. Někdo mi pomohl nahoru. "Zero. Díky moc." Pomohla jsem Los zpět nahoru. "Neni zač." Zero je nějáký naštvaný. Zero šel pryč. Za pár minut jsem šla za Zerem. Zaklepala jsem a šla do jeho pokoje. Zero míří na sebě pistolý. Vzala jsem mu pistoly. Převalil mě na postel. Namířil na sebe pistol. "Zabij mě." vrtěla jsem hlavou že ne. Nemůžu zabít kamaráda. "Zabij mě, než já někoho zabiju." začaly mi téct slzy. "Dělej!" řval na mě Zero. "Ne. Nemůžu tě zabít." Zero vstal a šel pryč. Chvíly jsem ležela na jeho postely. Vstala jsem hodila jeho pistoly na postel a běžela k hlavní bráně. Běžela jsem jak sem mohla. "Zero. Počkej!" Objala jsem Zera. "Nemůžeš odejít." "Misum. Jinak někoho zabiju." "Já ti pomůžu. Dám ti svoji krev. Vždyť já tě miluju." "Já tebe taky." "Ale to je tak dojemný! Až mi ukápla slza." pustila jsem Zera a stoupl si předemě. "Sakra. Nemá zbraň" zašeptal Zero."To máš ale problém." Vytáhla jsem z pod mikini svoji zbraň. A dala jsem ji Zerovi. Sakra moje noha. Sesunula jsem se k zemi. "Kate. Jsi v pořádku?" "Jo. Jenom mě bolí noha." upír se rozběhnul k nám. Napřáhnul ruku. Ze ro ji chitil. A zolim mu tu ruku. Hodil píra na zem a vastřelil. Objevily se další upíři, pár z nic se proměnilo na prach. Upíři si klekli "Kaname-sama." Otočila jsem hlavu. Los a Lei mi pomohly na nohy. Lei mě podepřel abych znova nebyla na zemi. "Co vám tihle dva udělaly." "Ta dívka nic. Rada nám nařídila zabít Kyria Zera." ja tohle řekl mě se zatejil dech. "Lei pust mě." Lei mě pustil a šla jsem do svého pokoje. Převlíkla jsem se a šla jsem spát.


Zero svíral v ruce zbraň Kate. Los šla na noční ubytovnu. Zbalila si věci a dala si tašku s oblečením pod postel. Ostatní upíři se vrátily do svích pokojů. Los si šla lehnout. V hlavě se jí pořád něco honilo. Když svítalo tak si Los vzala tašku a šla pryč z ubytovny i z Akademie. Nechala vzkaz na rozloučenou.



Svítá. Oblíkla jsem si uniformu, vzala jsem si učebnice. V hale mě odchyl Zero. Dal mi mojí zbraň. "Co ti je?" Ptal se mě Zero. "Nic. Jenom mámá pocit že se s Losan něco stalo. Ale to pustim z hlavy." Šli jsme do třídy. Učitel přišel do třídy. "Sedně te si na svoje místa a začneme." Do třídy přišel Kuran. "Co potřebujete?" "Verdová, Kyriuu a Cross. Potřebuji vaši pomoc." Učitel nám ukázal abychom šli s Kuranem. "Kaname-senpai. Co se stalo." ptala se Yuki. "Bylo by nápadné kdybych vtáhl jenom Verdovou." Zastavila jsem se. "Co se stalo?" "Losan je zavřená v pokoji a s nikim nechce mluvit." Ten pocit že se Los něco stalo. To bylo tohle. "Jdeš?Už jsou v půly mostě." Ptal se mě Zero. Rozběhla jsem se. Vzala jsem Zera za ruku a běžely jsme. Doběhly jsme k pokoji Los. Klekla jsem si a koukla se klíčovou dírkou. "Je tam klíč. Jak sou ty klíče velký?" "Asi takhle." Lei mi ukázel klíč. "Los má pokoj sama?" ptala jsem se. "Ano má." Odpověděl mi Ichijo. "Potřebuju papír a něco špičatého." "Na co?" ptal se Aido. "Tahle se dostanu do jejího pokoje. Tahle vzdycky dělala když měla nějáký průšvih. A já se tam tahle dostala za pár minut." "Tak más papír a bude stačit dýka?" "Díky." Dala jsem pod dveře papír. Špičku dýky jsem dala do klíčové dírky. Klíč vypadl. Papír jsem vyndala. Odemkla jsem. Vešla jsem do jejího pokoje. Začala jsem vrtět hlavou. "Neni tu." šla jsem k spacímu stolu. Vzkaz. Lei mi vytrhl vzkaz z ruky.

Pokráčko dalšího dílku píště.
Kate-chan
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bai Bai | E-mail | Web | 21. června 2013 v 18:46 | Reagovat

ahoj Kate,u mě na blogu máš obrázek,snad se bude líbit ^^ Bai

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama