30. Kapitola: Temarin, Kankurův a Gaarův otec je v Egli.
Mu v černém si sedl do rohu v hospodě. Svoje tmavě hnědé až tmavě červené vlasy si prohrábl, jeho hnědé oči mu slkouzli na jídelníček. Ale pak si to rozmyslel a šel jinam, šel do jedné kavárny. "Co si dáte?" zeptala se majitelka kavárničky. Její vlasy mají blond barvy a její oči zářily fialovou barvou, mohlo jí být okolo dvaceti až pětadvaceti let, je těhotná a její jméno zní Tsuki. "Kávu." odpověděl muž. "Hned to bude." řela Tsuki. Muž si přesedl za bar. "Aby jste nemusela chodit tak daleko." řekl muž. "To jste nemusel." řekla Tsuki a dala před muže šálek kávy. "Děkuju." muž poděkoval a upil kávy. Do kavárničky přišla dívka, s červenými vlasy svázané do copu a modro-zelenýma očima, na sobě má černou koženou bundu, černé tričko, černé uplé kalhoty, a černé boty na popadku. Sedla si vedle muže. "Co to bude?" zaptala se Tsuki. "Čaj, děkuju." Tsuki za pár minut dala před dívku šálek čaje. "Děkuju moc." dívka si třela paže. "Zima?" zaptal se muž. "Ano. Začalo tam pršet." řekla dívka a napila se čaje. Tsuki se podívala do kalendáře, a do očí se jí hrnuli slzy. "Co se vám děje?" zeptala se starostlivě dívka. "Nic. Jenom že, dneska to je pětměsíců co mi zabily muže. To miminko si užil jenom tři měsíce." řekla Tsuki. Muž dopil kafe a obědnal si další. A v tom se otevřely dveře do kavárničky.
Otevřela sem dvěře do kavárničky a vešla sem dovnitř. Sedla sem si dvě židle od jedné dívky a muže. "Ahoj Kate. Co si dáš?" zeptala se mě Tsuki, její manžel byl Daiki. Až teď sem si uvědomila že Irma pojmenovala svého syna po manželovi Tsuki. Tsuki je asi v devátém měsíci. "Dejmi prosim tě jenomo panáka. Jinak se neproberu." Tsuki mi nalila panáka a já ho do sebe kopla. "Reiki nebo někdo jiný?" "Rafael.." řekla sem. Tsuki ví že jsme upíři. Ona je zase vlk. "Co rozbil?" zeptala se Tsuki a dala dívce vedel čaj. "Rozbil okno." řekla sem. Tsuki mi nalila ještě jednoho panáka a já ho do seme kopla. "Jeslti blb s Leem, Katerin a Tayiem tak to se nedivim." Tsuki se na chvíly odmlčela. "Hned sem zpět." Tsuki šla pryč. Ta dívka vedle mi někoko připomíná, přopomíná mi Katanu. Lae to je blbost. Zatřásla sem hlavou. Ne. Ale možná. "Vy jste ve městě nový?" zaptala sem se jich. "Já sem se tu narodila. Jsem Katana no Sabaku." představila se dívka. "Moment. Ja můžete mít příjmení Sabaku." "Matka, Kate, sedí vedle mě a táta, Gaara, je kde?" "Je na zlé straně. A rozvedli jsme se." "Já sem Kazuki. Ale Gaara je mrtví." [Pozm. Autorky: Jméno Gaarova otce není známo. Tady je vymyšlené] "Neni." řekli jsme s Katanou stejně. Tsuki za náma přišla. "Myslim že budu muset zavřít." "Proč?" zeptaly jsme se všichni. "Voeljte sanitku. Budu rodit." S Katanou jsme Tsuki pomohly na sedačku. Muž zavolal sanitku. Ta přijela za pár minut a Tsuki odvezla do nemocnice. S Katanou a Kazukim jsme jeli k nám. Sedli jsme si do obýváku. "Máte to tu pěkný." Kazuki pochválil vilu. "Mami!" Katerien za mnou přiběhla ze zahrady. "Dobrý den." Katerien pozdravila. Vzala sem si Katrien na klín. "Katerien tohle je tvoje sestra Katana a tohle je tvů dědeček Kazuki." "Je ti mami podobná." Katana se na Katerien usmála. "Tak co se děje?" zaptala sem se sví dcery. "Leo spadl ze stromu." "A který Leo." "Stejda." "To bude jenom boule." řekl Leo a odešel do kuchyně, za ním běžela Katerien, Tay a malý Leo. Kazuki se tváří divně. "To jsou vážně Gaarovi děti?" "Jo. Šest dětí." "Daichi, Dai. První děti a dvojčata. Katana, druhé dítě. Malý Leo první syn z trojčat, Tay, druhý z trojčat, a Katerien třetí z trojčat." Kazuki a Katana otevřely pusy a zase je zavřeli. "Dobře. Tak teď vám věřím. Ale stejně nechápu jak Gaara mohl přežít ten požár."










