close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

17. kapitola: Sára se stěhuje.

24. dubna 2014 v 12:03 | Kate-chan |  5. řada U.P

17. kapitola: Sára se stěhuje.




"Člověk nejsem." řekl jednoduše. "Proč jsi mi to neřekl?" zeptla sem se. "Protože sem se bál abys nechtěla být upírem, nebo abys nehctěla abych se stal člověkem." řekl Gabri.

"Sem v tom." řekla sem. Sára pustila na zem keramickou konvici a čajem. A Reiki pustil na stůl hrnek s

čajem, čaj stékal dolu po stole. "Ááááá!" křičel Reki, čaj mu stekl na kalhoty. "To si děláš pr*el!" křičel Reiki.

"Přišli jsme o miminko." do očí se mi vhrnuly slzy. Gabri se ke mně sehnul a obejmul mě.

"Je mi to líto. Promiň mi to." zašeptal.

Derra obejmula nějáká žena. "Ahoj Kate." "Bella?" divila sme se. "No, ségra víš,

rod Moriů byl oživen, celý." vysvětlil Derro.

"Gabriel Gazō?" zeptal se muž Gabriho.

"Upíří hokej?" zeptal se Gabriel.

Izzi pojmenovala chlapečka Shimi.

"Proměň mě." řekla sem. "Co?" Gabri se na mě otočil.

Gabri si sedl velde mě, rukou mi podepřel hlavu, kouksl se do zápěstí,

přiložil k ústům já sem se napila.





Uplynul týden. Dneska se vracíme domu a Gabri se má zítra setkat stim mužem co tu byl. Nabourala sem se do jejích systému. Všechno sem si o hokeji zjistila. Hra je pro nrmálního člověka nebezpečná, ale pro upíry ne, když se nějáký hráč spadne na led a nestihne se v čas zvednout ta má po živote. Ale tohle by měl Kazuki zakázat. Nechápu jak tohlemůžou upíři hrát. "Kate máš všecho sbaleno?" zeptal se Gabriel. "Jo mám. Gabri mohla bych jít zítra do té kavárny s tebou?" "Budu rád když semnou pudeš. Alespoň nebudud tolik nervózní." "Ségra. Tady Sára. Reikmu se něco stalo." "gabri. Až pojedem okolo mé vesnice myslíš že bys mě tam mohl vysadit?" "Jo. Proč?" "Jen tak." "Musíte všichni. Kate jinak to nejde." "Sáro, přestaň mi líst do hlavy ty těhulko v sedmém měsíci." "Už mlčim." "Vlasně tam musíme všichni. Sára se mi naborala do hlavy." "Co to ještě bude? Mluvící morče?" "To se zeptej Luyho jeslti by to šlo udělat, on je na tyhel jedy, protilátky a něco podobného odborník." "Já ti dám" Gabri mě svalil na postel a dlouze mě políbil. "Ale ty jsi nějáký při chuti." usmála sem se. "Počkej chvíly." Gabri na chvíli odešel. Po pár minutách sem vykoukla z pokoje. Gabri se objevil za mnou, vzal mě do náruče, položil na postel a už bylo oblečení dole.



Asi po hodině jsme vyjeli. Zastavili jsme u prašné cesty, která vede do mé rodné vesnice. Na zadní sedačky si sedla Sára. "Tak co se děje Sáro?" zeptala sem se. "Reiki mě nechce ani vidět, řekla sem mu že nejsem upír ale obyčejá žena." "a naštvalo ho to, že budeš mít dítě s vlkem, že jo?" "Jak to můžeš vědět." "Tak mě to mohlo napadnout. Před sedmi měsíci jsi tu byla a zamilovala si se do vlka jménem Eiron." Eiron je rok, dva od Sáry. Má hnědé vlasy i oči. "Co ty na tohle říkáš?" "Já se tě jenom zeptám. Kde teď Eiron bydlí?" zeptala sem se. "V Egli. Prý na mě bude čekat na náměstí u kašny." řekla Sára. "Gabri?" "Něboj zkusim tam zaparkovat." sedačnou sem se otočila k Sáře čelem. "Sáro. Vim že jsi nevolala jenom tak, co se děje krom toho že máš dítě s vlkem. Reiki, že jo?" Gabri nastavil autopilota a otočil se k nám. "Sáro. Sice tě moc neznám ale předemnou to říct můžeš občas kluci mají něco jako Reiki teď." "Sáro?" ozvala sem se. "Reiki mě osahával a málem i to.." zašeptala. "Gabri otoč to!" Gabri se otočil, vzal volant a prudce to smikem otočil a jeli jsme zpět. Na prašné cestě tam čekal. Gabri zamkl zadní část auta. Vylezla sem z auta a šla k Reikimu. "Reiki proč jsi Sáru osahával?" "To není pravda. S kym toho fracka má?" "S nějákym mužem." odpověděla sem. "Katheríno." vyhrožoval Reiki. "Neřeknu ti to." řekla sme trošku důrazně. A šla sem si sednou do auta a jeli jsme do Egli. "Sáro. Kup si pak novou SIM kartu. A číslo dej jenom někomu jako mě, Gabrimu a komu chceš. Ale hlavně mě." "Jo neboj." odfrkla Sára. Když jsme dojeli na náměstí tak Gabri zaparval a vystoupily jsme jenom se Sárou. Rychle knám přiběhl hnědo vlasý muž. "Sem Eiron. Sáryn přítel. A otec jejího dítěte." natáhla jsem ruku s taškou Sáry. Vzal mi z ruky Sárynu tašku. "Ty muíš být Kate." "Jo sem Kate. Hele nechci být zlá. Ale jestli se Sáře něco stane. Tak si nepřej mě, nebo bráchu a nebo mého přítele." ukázala sem k autu, Gabriel je opřený o dvěře řidiče. "Rozumim, nerozplakat a budud živí." vykoktal Eiron. "Dobře. To chápe. Toho ti schvaluju." usmála sem se na Sáru. "A kde budete bydlet?" zeptala sem se. "V bytě 3+1. jeden pokoj pro nás, jeden pokoj pro malé a poslední jako obývák." začala sem přemýšlet. "Nad čím přemýšlíš?" zeptala se Sára. "Jenom sem chtěla vědět jak zareaguješ. Byt vám schvaluju. Ale vážně varuju. Eirone dej si na mě a na mého přítele pozror." "Rozumim. Ale mám dotaz." "Jaký?" zeptala sem se. "Jestli můžem jít někdy na hokej. Nemyslim vlčí ani upíří ale obyčejný." zeptal se Eiron. "Jo můžete. Tak já pudu. Ahoj." "Ahoj." oba mi zamávali a s Gabrim jsme šli do jedné kavárničky. Čekal tam na nás. Ten trenér upířího týmu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama