19.kapitola: Machidielovo narození.
Charles, Stefi, Flow, Luky, Kate, Feli a Machidiel se probraly na louce. Krásné louce s kytkama. Ale slyšely někoho jak kýche. Všichni se koukli na Flow.
"Cítím vlčí máky. Mám na ně alergii." přiznala se Flow a kýchla znova. Flow, Stefi, Kate a Feli měly na sobě prostou hnědou sukni a košily, Stefi měla korzet pod prsa, to samé taky Kate, Flow s Feli měly korzet přes prsa. Kluci měli na sobě prosté kalhoty a košile. Všichni měli boty, to je samozdřejmý.
"Aha. Takže dát ti k naroznám vlčí mák by nebyl dobrý nápad, že jo?" provokoval Luky.
"Ty si koleduješ o to že tě brzo kopnu a další dítě mé sestře neuděláš, ani jedno dítě." upozornila Flow svého švagra.
"A jsme jako kde?" zeptala se Stefi. Všichi se rozhlížely kolem sebe. Jedinému člověku ta louka a vesnice poblíž něco připomínalo. Hádejte komu. Nevíte? Mahcidiel tuhle vesnici znal jako své boty, narodil se tu. Nemohl uvěřit že vidí všechno znava. Ale něco mu tu chybělo. Manto mu tu chyběl, přál by si aby to taky mohl vědět.
"Machi!" Kate luskla prsty před machidielovým obličejem.
"Jsme v obě kdy sem se narodil." Machidiel se rozběhl k vesnici.
"Machi počkej!" křila Stefi a rozběhla se za ním, ostatní se pak přidaly. Doběhly o středu vesnice.
"Promiň tě. Starý muži mohl by ste mi říci jaký je léta páně?" zeptal se Charles. "29. léta páně." "Děkuju mnohokrát." poděkoval Charles. Machidiel se rozhlížel po vesnici. Viděl žeu sedící na lavičce u jednoho domu. Byla v devétém měsíci těhotenství. Její vlasy byly blond barvy a oči byly moré barvy. Machidiel šel pomalu k ženě.
"Dobrý den. Mohl bych vás požádat o pár krajíců chleba. S kamarády cestujeme po zemi, a vždy se ve vesnici zdržíme jenom jeden den." Žena se koukla na skupinku čtyř žen a tří můžu.
"Ale jistě." odpověděla mile žena, zvedla se a chytla se za pod břišek. Machidiel chytl ženu aby nespadla.
"Ale myslim že to teď nepude." řekla žena a dýchala rychle a zbluboka.
"Holky, Charlesy, sežente porodní bábu." Holky a Charles se rozutekli po vesnici a hledaly porodní bábu. Luky a Machiiel odvedli ženu do jejího domku.
"Paní vydržte to. Hned tu bude porodní bába." Žena dýchala z hluboka ale bylo jí to houby platný, dítě chtělo ven.
"Miminko musí ven i bez báby." Luky chytl ženu za ruku aby se mohla držet při bolesti.
"tlačte." Žena tlačila jak mohla. Lukyho ruka jenom rudla, modrala, fialověla a zase rudla, tyhle barvy se mu na ruce střídaly.
"Bába není k sehnání." řekla Kate, nakloněná v otevřeném okně. Najednou všichni slyšely křik miminka. Machidiel přežízl šňůru, zabalil miminko o látky a dal miminko ženě.
"Máte chlapečka."
"Pojmenuju ho Machidiel." Machi se však zarazil. A pak mu to došlo ta žena je jeho matka. V tenhle den a rok se Machidiel narodil.
"Dekuju moc že jste mi pomohly." poděkovala žena, Machidiel s Lukym se jenom usmýly kývly a odešli. Charles, Stefi, Flow, Luky, Kate, Feli a Machidiel šli za vesnici, sedli si pod strom a seděly. Ale Machidielovi něco bylo, dýchal z težka a byl bílí. Machidiel se zvedl a šel kousek od stromu. Najednou začal prosvítat.
"Machidiely..." zašeptala Feli. Machidiel se podíval na svojí prosvítající ruku. Všichni si stoupily a šli blíž k Machidielovi, ale byla okolo něj baliéra metr od něj.
"Machidiely nesmíš odejít!" Flow bouchala do baliéri. Machidiel prosvítal čím dál víc, až zmizel. Feli, Stefi, Luky, Kate, Flow a Chrles zmizely do černočerné tmy.
Machidiel, otevřel oči, švihem si sedl, lapal po dechu. Těkal očima po místnosti, koukl se vedle sebe a za sebe. Viděl jak jeho přítelé mají zavřené oči, dýchají ale nevěděl teď kde jsou. Mohou být v jakém koliv století, nebo v jiné dymenzi. "Machidiely!" křikla radostně Ari mezi dveřma.
"Jak ti je? Jsi celý? Nechýbýti žádný orgán?" Ari zasypala Machiho těmyhle otázky.
"Já sem v pořádku, ale viděl se porod jak sem se narodil, byl sem ve století 29 před naším letopočtem. Teda před vaším." "Kde jsou ostatní?" Mezi dveřma se objevila Zelfi.
"Nevim kde teď jsou. Asi v nijém století, nebo jiné dymenzi. Nevim kde jsou." Ari se otočila na Zelfi. Viděla jak jí je líto že se nevrátily její rodiče a ostatní, teta Feli, Stefi a Flow, se strejdou Charlesem.
"Zelfi neboj určitě se vrátí." Shimi pohladil Zelfi po paži.











Nechybí ti žadný orgán?
To mě rosekalo,to dám někomu jako otázku na ask.
Jinak moc pěkný díl,těším se na další.