22.kapitola: Ráj? Houby, další ůtěk!
Sylšelasem dva hlasy ja se potichu hádají.
"To byla moje sestra ty debile! Ale máš pravdu kurva ona je. Můžu já za to že přišla na svatbu já jí to neřekl!" křičel potichu Gabri.
"To sem jí to řekl já nebo co? Jedinýho koho jsme pře dvěma týdny, nepozvali byly Moriovi!" křičel Derro potichu. Asi aby mě nevzdudili.moment před dvěma týdny!?! kolik dní je v čudu?
"Ale Bella jim to řekla. Ty jediný jsi o tom nevěděl. Když je pozvaná i Bella tak i celá rodina!"
"Kluci já vás slyším. Zas tak hluchá nejsem." upozornila sem je a pomalusem si sedla, všimla sem si že nemám šaty co sem měla na svatbě ale že mám modré šaty. Ale musim uznat že mi ta modrí sluší.
"Kate jak ti je?" zeptal se Gabri.
"Docela dobře."
"Zavolám Lukyho." řekl Derro a odešel. Gabri si sedl na postel a já mu vlepila facku.
"Za co?" zeptal se.
"Jak to že jsou dva týdy od svatby?"
"Byla jsi pár dní v koomatu"
"Co se stalo?" zeptala sem se po dlouhé době.
"Moje sestra nás napadla na naší svatbě, ty jsi omdlela, všichni jsme odjeli sem krom hokejistů, řekl sem jim aby řekli trenérovi aby mi kryl záda. Chci abychom byly všichni v pořádku a hlavně naše rodina. Ty, já, naše malý i Aki. Ten knám už taky patří."
"Kate konečně jsi se vzbudila." Luky stál ve dvěřích.
"Prohlížet mě nemusíš cítim se dobře."
"Fajn.." Luky šel pryč.
"Takže dneska je 8. prosince?" zeptala jsem se.
"Jo je. Ale tady je celý rok jenom léto a teplo." Gabri mi pomohl k oknu.
"Pane jo. Neříkej mi že jsme v Thajsku."
"Jo jsme. Nechal sem tu vystavět tuhle velkou vilu. Když sem tě poprvé viděl tak, sem poznal že se dáme dohromady a že jdenou sem budeme muset utéct."
"Gabri ty jsi stejně nejlepší." obejmula sem Gabriho kolem pasu.
"Ty jsi taky nejlepší žena pod sluncem." Gabri mě dlouze políbil.
"A navíc je tohle naše svatební cesta." usmál se Luky. Koukala sem do kráně modrého moře, sem tak nějáký ostrůvek, ale hlavě ten klid. Najendou spadlo něco křehkého. Asi sem ten klid zakřikla.
"Měla by sis odpočinout." Gabri mě políbila odešel. Já sem se ale dál kochala krásným výhledem. Pak sem šla dolů.
"Aha tak tady jste." našla sem Katherin, Bellu, Isabel v kuchyni a Izzi a Shimi byly u stolu. Ze Shimiho je kluk kolo tří let.
"Ty děti tak rychle rostou." pomyslela sem si.
"Kate doufám že ti nevadí že tu je snáma Isabell."
"Mě to je jedno. Ale Isabell. Mluvila jsi už s Daiem?" zeptala jsme se a sedla sem si ke stolu.
"Ne.nedal mi možnost něco říct."
"Daii!!" zařvala jsme. Dai se ubjevil ve dveřích, v porozu a slautoval.
"Proč jsi nevyslechl Isabell."
"A proč se ona neobjevila už před tím?" zeptal se Dai.
"Nevěděla jsem kde jsi. A navíc jsem nevěděla jestli máš pořád stejné číslo mobilu."
"A co Angela? To žije?" zeptal se Dai. "Možná. A nevim kdo mě oživil. Probudila sem se ve starém domě v Brazílii. Strávila sme tak osm let dokud sem nenašetřila na letenku do Itálie, tam sem našla svoje rodiče a tetu Bellu." Isabell s Daiem si ta začaly vyříkavat a s holkama jsme odcházelydo velkého obýváku s východem na terasu.
"Tek tohle je asi ráj." vzdychla jsem.
"Hele nepřeháněj. Byla jsi tu s mím bratříčkem na svatební cestě a málem jsi tu i porodila." řekl Kankuro.
"Dej mu místo mě facku." pořádala sem Bellu, ta s radostí kývla a Kankurovi jednu natáhla.
"Ta sedla." zasmál se Luky, který seděl na gauči a na klíně měl Katerien.
"Tak ja se vám žilo?" zeptal jsem se a sedal sem si na Gabriho klín.
"Nám dobře. Ale asi mě Kate zabiješ." řekl Luky.
"Jeslti čekáte spolu dítě, tak co stim můžu dělat. Příroda si udělá sví." pokrčila sem jenom rameny
"Takže ty se nezlobíš?" zeptal se Luky.
"Ne. Proč. A né že bu budete říkat babi. Sem na to ještě mladá." Luky se ušklíbl, Gabri mi podal malý polštářek a já ho hodila po Lukym.
"No jo no. Už mlčim!" řekl Luky a dal si polštářek pod hlavu.
"Katerien. Jak dlouho?" zeptala sem se své dcery.
"Měsíc."
"Pojď." Gabri mě vzal za ruku a šli jsme se projít po pláži. "Tohel asi ráj!" vzychla sem.
"Když jsi tu ty a já tak je to ráj." zašeptal mi Gabri o ucha a políbil mě. Na pláži jsme strávly zbytek dne, večer jsme šli do vily. Po půl hodilyně přilítl Derro.
"Máme průser!"
"Luky víš co máš přinést!" okřil Gabri Lukyho, ten kývl a pro něco šel, za pár minut přišel s injekcí.
"Kate promiň mi to." Gabri mě políbil.











Co?! Co?! Co?!

Proč ji píchl iněkci? Je snad proti ni? Doufám že ne!
Jsem napnutá na další kapitolu.