29.kapitola: Konkurence
Uplynuli tři měsíce gabri mě nechtěně proměnil na člověka, nevim jak se to stalo. Z Vanessy a Gairea jsou dospělí lidi. Kari vypadá jako šesti roční holčička. Lizzy je v šestém měsíci a už to je na ní vidět. Do akdeřnictví jsem najmula další kadeřnici jmenuje se Adél, je to upír, její vlasy jsou hnědé a oči má taky hnědé. Gabri mi slíbil že mě co nejdříve promění na upíra. "Ahoj Kate. Máš tu dneska místo?" zeptala se mě Lizzy když přišla do kadeřnictví.
"Lizzy mám, asi tak za hodinku." řekla sem jí když sem koukal do diáře. Musela jsem zvednut jeden hovor.
"A Adél nemá místo?" zeptala se Lizzy.
"Nebo takhle co chceš udělat s vlasy?" zeptala sem se Lizzy.
"Asi trošku prostřihnout. Narovnat a zkusit tohle."
"Smejvatejný pudr na vlasy. Tak pojď." umila jsem Lizzy vlasy, pak jsem jí sestřihla asi po pět cenťáků, vyfoukala, narovnala.
"Tak Lizzy jaký chceš zkusit. Mám tu růžový, oranžový, modrý zelený, nahcový, svítivě žlutý, svítivě zelený a černevý."
"A šli by všechny barvy co jsi říkala?" usmála se Lizzy.
"Tak jdem na to. Adél máš čas na chvíli?" zeptala sem se.
"Mám. Ale tak deset minut. Ale pomůžu ti." s Adél jsme udělali Lizzy pár barevných pramínků.
"Děkuju moc. Kolik platím?" zeptala se Lizzy.
"Nic. Jsi moje příbuz-"
"Kate. Trvám na tom."
"Dej mi 50€ a jsme si kvit." Lizzy mi dala 50€. když sem Lizzy oprovodila před kadeřnictví. Viděla sem pani co měla jít ke mně, ale šla naproti do nového kadeřnictví. Vybavovali ho už minulí týden ale dneska mají všechno zadarmo.
"Hele uvidíme se doma." Lizzy se rozoučila a šla. Já sem si sundala zástěru.
"Adél, kdyby něco tak jdu otestovat to nové kadeřnictví." vzala sem si peněženku a šla jsem. Přišla sem dovnitř.
"Promiňte jste objednaná?" zeptala se recepční.
"Ne. Ale měli by jste teď místo. Potřebovala bych-"
"Místo není." odsekla.
"Ale noták pro takovouhle dámu máme vždycky místo." přišel ke mně muž a políbil mi hřbet ruky, jeho vlasy jsou černé a oči má zelené barvy.
"Pojď te. Co by jste potřebovala."
"Dneska máme výročí svatby, sice je to blbý ale asi takový desvíti měsíců."
"Nevadí. Takže necháte to na mě nebo máte speciální přární?" zeptal se mě.
"Nechám to na vás." usmála jsem se. Kadeřník je docela pohledný, ale já mám doma jinou ligu. Po půl hodině jsem měla krásný ůčes.
"Páni..." vzdychla jsem.
"Vy jste normálně kouzelník. Kolik vám zaplatim?" zeptala jsem se. vim že nemám nic platit ale zeptat se musim
"Nic dneska je všechno zadarmo."
"Moc děkuju. A" vytáhla jsem z peněženky vizitku.
"Navšivte i nás." usmála jsem se a šla sem.
"Počkejte!" muž za mnou vyběhl.
"Nemohli by jsme se setkat i s vaším mužem. Vidím že jste Kate Gazō. Váš manžel musí být Gabriel Gazō, nepletu-li se." "Kdy se chcete setkat?"
"Ve čtyři u černé dýky." řekl a šel do svého kadeřnictví. Rychle sem běžela do svého. Práskla jsem penězenkou o stolek a sedla jsem si na pohovku u něj. Adél a její zákaznice nadskočily.
"Omlouvám se. Ale sem rozčílená." omluvila jsem se.
"V pořádku. Taky to znám. Byly jste už v tom nový kadeřnictví? Prý je to tam krásné. Ale moc drahé." řekla zákaznice. Někoho mi připomíná. Adél dostřihla zákaznici vlasy a v tom přišel Gabri.
"Dobrý den. Ahoj Adél. Ahoj lásko." pozdravil Gabri a dal mi pusu.
"Děkuju." poděkovala zákaznice koukla se na mě a na Gabriho. Cítila jsem jak Gabri zkameněl. Její oči jsou černé jako uhel. Vlasy má tmavě modré jako Gabri.
"Ale bráško. Ahoj."
"Ahoj Meggi. Kde je Stela?" Zeptal se Gari a uvolnil se.
"Nevim kde je. Ale vim že něco chystá. Před...*odfrkla si* jestli nekecám tak asi před čtyřmi měsíci byla na ostrově Yami." řekla Meggi.
"Jo Gabri máme se setkat ve čtyři u černé dýky s jedným chlápkem odnaproti." vzpoměl jsem si.
"Jak sem jmenuje?" zeptal se Gabri a zároveň Meggi.
"Počkejte." vytáhla jsem z peněženky vizitku. Vzala sem ji neviditelně z recepce.
"Nějákej Warg Collins."
"To je můj přítel." usmála se nevině Meggi.
"Cože!?" vejel Gabriel a obě nás sprdnul, jak mě, tak i Meggi.
-Okolo 16:00-
S Gabrim jsme si sedli ven, na zahrádku před kavárnu. Meggi šla s náma, všechno jsme si vyprávěli jak jsme se poznali, jaká byla naše svatba, jak se jmenujou naše děti atd. Gabri byl rudý jako moje vlasy a to sem si je učesala podle svého.
"Už jsme mysleli že nejpřijdete." řekl naštvaně Gabri když Warg Collins přišel.
"Meggi proč tu jsi."
"Potkala jsem svého bratra a jeho manželku." usmála se Meggi. A dál seděla. Warg si sedl naproti nám.
"Takže chtěl sem se domluvit na tom, které z kadeřnictví bude vládnou té ulici. Mělo by to výt moje kadeřnictví."
"Tak to teda ne moje kadeřnictví je tam už tři měsíce. Takže ani náh-." pořádně sem se nadechla, tma před očima.
"Kate." Gabri mě chylt za tváře.
"Klid dýchej." Kývla sem. Ukázala sem na kabelku. Gabri pochopil. Vyndal mi inhalátor. Jo, zhoršilo se mi dýchání o hodně. Zhluboka sem dýchala. A zklidnilo se to.
"Jedem domu. Omlouvám me se. Ale nedá se nic dělat." Gabri mi pomohl do auta a jeli jsem domu.
"Tak a máme konkurenci." sedla sem si na pohovku. Gabri si sedl do křesla.
"Pojď ke mně ty moje královno." Gabri ke mně natáhl ruce. Ale já sem se nemohla zvednout.
"Gabri já je nemůžu hýbat." chytla sme se za záda.
"Vanesso! Běž pro Lukyho máme menší průser!"
"Už letim!" řekla Vanessa když mě viděla v bolestech. Luky tu byl hned.
"Kate mám pro tebe špatnou zprávu moná pro tebe dobru ale nevim." řekl Luky.










