30.kapitola: Problém vyřešen!
"Vanesso! Běž pro Lukyho máme menší průser!"
"Už letim!" řekla Vanessa když mě viděla v bolestech. Luky tu byl hned.
"Kate mám pro tebe špatnou zprávu moná pro tebe dobru ale nevim." řekl Luky.
"Luky řekni něco!!" řvali jsme na něj všichni.
"Tati co je tetě?" zeptala se Kari.
"Kate. Jsi těhotná. Nejsi už vlk ani upír, takže lidké tělo nemůže zvládnou upíří dítě. Buď se staneš ještě dneska upírem nebo budeš trpět jako Bela v rozbřesku."
"Ty se hodně dílváš na filmy že jo?" Zeptala se Vanessa.
"Jo, a co je na tom. Gabriely budeš muset Kate promenit hned jinak příjde o všechny kosti v těle a nepodaří se nám ji zachránit." Gabri kývl. Přišla ke mně Kari.
"teto budeš v pořádku?" zeptala se smutně Kari.
"Neboj, za chvíli budu jako rybyčka." Usmála sem se, Luky vzal Kari a odešeli. Gabri mě vzal do náruče a odnesl mě do ložnice, kousle se do zápěstí, napil se trochu své krve, pak mě políbil a nechal přetéct krev z jeho ůst do mích.
Gabri pak šel dolu do obýváku. Možná toho litoval že je upírem, ale co mohl dělat. Někdo zazvonil. Gabri šel otevřít. Byla to jeho sestra Meggi.
"Pojď dál." řekl Gabri a šel do obýváku. Nemohl uvěřit že s Kate budou mít další miminko.
"Hele bráško co se ti děje?" zeptala se Meggi, viděla jak její brat se mračí, neměl moc rád když mu říkala bráško. Ale rozeznal Meggi od Stely. Meggi mu říkala bráško, a Stela mu říkala Gazō. Ale taky byly odlišné v koníčcích oblečení a jiných zálibách který Gabri moc neznal.
"Stelo. Budu mít další dítě. S kate budeme mít třetí dítě. Ale musel sem okamžitě Kate proměni na upíra, byla do teď člověkem. Luky říkal že by prí trpěla."
"Mysíš Lukáše Moria. Toho znám. Zeptala sem se sním jednou ve francii. Ale to bylo asi před stodvaceti lety. Brách já vim že tě to teď musí mrzet, ale mysli na bdoucnost"
"Nejspíš máš pravdu." gabri si jenom vzdychl.
"Nebuď takový kakabus. Budeš mít vrásky." zasmála se Meggi. Gabri zakroutil hlavou a šel do kuchyně něco uvařit.
Ležela sem na louce, v bílích šatech na ramínkách. Cítila sem krásnou vůni květin. Otevřela sem oči, nebe krásně modré bez mraků. Okolo mě lítají motýlci.
"Mamí!" vedle si sedla malá holčička, okolo šesti let, s červenými vlasy, modrýma melírama a s očima modrýma jako nebe.
"Adriane. Na maminku musíš opatrně." Gabri pokáral malou holčičku
"Mami pojď s náma do vody." prosila mě Adriane. Zvedla sem se.
"Tak jdeme nebo ne?" S Gabri jsme vzali Adriane a šli jsme do jezera, já sem si jenom máčela nohy.
"Kate ty podeš s náma." Gabri ěm vzal do náruče a potopil se semnou, pod vodou jsme si dali dlouhý polibek. Vynořili jsme se, a na břehu Kazuki s Gaarou a mají Ariadne.
"Gabriely dej nám Kate." řekl jeden z nich.
"Promiň mi to Kate.." omluvil se Gabri a zakousl se mi do krku.
-Po týdnu-
Dneska zase v kadeřnictví. Ten sen před týdnem mě docela vyděsil. Meggi se mě zeptala jestli by mohla pracovat v kadeřnictví jako nehtařka, já námitky neměla. Ale možná její přítel jo. Ale já za to nemůžu. Pro rodinu bych udělala cokoliv.
"Kate nehrb se tak" pokárala me Adél. Jen kdyby věděla že sem těhotná. Ale já jí to raději říkat nebudu stačí že to ví všichni doma.
"Mě dneska bolí hrozně záda."
"Tak to jo." k Meggi přišla zákaznice.
"Tak, co dneska dáme?" zeptala se Meggi zákaznice.
"No já nevim. Co kdybychom daly do sitě ruda. Taková jako krev." A jézachvat je tu. Rychle sem vyndala inhalátor a dýchala.
"Kate jsi v pořádku?" zeptala se mě Adél. Když em měla záchvat tak se o mě všichni v okolí báli, vypadalo to jako bych měla poslední síly.
"Jo sem v pořádku." do kadeřnictví přišel Warg.
"Vyhrály jste naše kadeřnictví krachlo." řekl a odcházel.
"Počkej!" volala sem na něj.
"Nechce si tu vzít jedeno zrcadlo? Další dvě ruce by se šikli." usmála sem se.
"Jesli by ti to nevadilo a hlavně tvím kamarádkám a mé přítelkyni." warg se koukl na Meggi.
"Mě to nevadí." řekal Meggi a věnovala se zákaznici.
Zvedla sem hovor od gabriho.
"Gabri co se děje?" zeptala sem se
"Kate. Měla by jsi přijet domu. Našli jsme Daichiho. Luky říká že je na tom špatně."
"Gabri já nemůžu mám za chvíli zákaznici." Warg mi ukázal ať jedu.
"Dobře za pár minut sem tam" řekla sem a vytípla hovor.
"Ty by jsi to vážně za mě vzal?" zeptala sem se.
"Jo. Vezmu." řekl a usmál se. Rychle sem vzala kabelku, vyhraba klíče od auta a už sem rychle jela domu. Vběhla sem do domu a rovnou do patra
"Gabri co se stalo Daichimu?" vyhrkla sem na něj
"Kate klid teď je u něj Luky." Gabri mě obejmul. Luky vyšel z pokoje pro hosty
"Daichi je mimo nebezpečí. Ale radím, udějel te dovat z této byliny." Luky nám všechno vysvětli, dal Gabrimu pytlíče s nějákou bylinou a odešel. Vzala sem pytlíček a šla sem uvařit odvar.
"Daichi prosim žiji potřebuju se zeptat na tolik věcí." mluvila sem sama pro sebe.











Takže díleček se mi moc líbil a musím říct, že mi přijde, že jste dílečky prodloužily nebo ne? Ale možná bych jen dala méně přímých vět a přidala i popis, co se kde děje, jak s kdo tváří a tak, ať si ti čtenáři lépe představí...jinak moc hezké