Láska dvojí tváře
+18
Byl rok 2098, nejmodernější rok. Létající auta, létající skůtry, hologrami všechno moderní. Už zapadalo slunce, její oblečení se skládalo se sukně, tílka, na tílku košile, boty Běžela se ulicemi. Její hnědé, dlouhé vlasy, svázané doculíku, během skákaly, svíma hnědými očima koukala pořád koukala na své zápěstí, kde měla hodinky.
"Ale neměla by jsi být už doma Nílo?" zeptal se Níly jeden muž.
"Polib mi prdel, ty ko**te!" vyjela na něj. Ale to už jí drželo okolo tří mužů. Dohromady byly čtyři. Tři drželi Nílu a jeden jí chyt za bradu.
"Nechtěla by jsi se trochu pobavit?" provokoval muž.
"nechtěla" odsekla a flusla mu do obličeje.
"Pevně jí držte." křikl muž. Všichni tři jí silně drželi,níla začala kopat nohama, rukama a začala sebou vrtět, ale bylo jí to prd platný. Muž jí vyhrnul tričo a strhl jí podprsenku. Chytl jí za jedno prso a druhé jí začal sát a druhou rukou jí cestoval po těle. Níla začala plakat.
"Pomóóccc!" ale jeden z mužů jí chytl za ůsta aby jí umlčel.
"Líbí se ti to?" zaptal se. Níla začala víc plakata, ale neměla dost sil na to aby s ním bojovala. Muž pustil její prsa. A rukou jel po bříšku až pod sukni. Níla se nemohla bránit. Stehna zatnula a nechtěla ho k sobě a hlavně do sebe pustit. Ale nemohl mic bojovat, byl silnější než ona. Muž jí prsty dráždil.
"Takhle se chovat k dívce. Že se nestidí te prasata!" za nima se objevil nějáký muž kolem dvaceti, s vlasama hnědýma a očima jako moře. Muži Nílu pustili, spadla na kolena, vyčernáním zavřela oči, padala ale muž co jí zachránil jí chytl aby se nebouchla do hlavy, tálko jí dal aby jí nebylyl vidět prsa. Muž vzal Nílu do náruče.
"Vypadněte!" zavrčel když šel kolem nich. Muž odnesl Nílu domu. Věděl kdy bydlí, už pár dní běžela kolem jeho domu, nebo běžela přes silnici, naproti jeho bytu, v jednom velkém domě. Opatrně opřel Nílu o dveře, zazvonil a rychle zmizel. Dveře oteřela Nílina sestra, opřela se jí o nohy.
"Nílo!" Nílina sestra opatrně vtáhla Nílu do bytu. Níla žila v bytě s mladší sestrou a starším bratrem
"Marcusy!" Volala Nílina sestra Senya na svého staršího bratra. Senya má hnědé vlasy a zelené oči, stejně jako Marcus, ten má taky hnědé vlasy a zelené oči. Marcus viděl z ona muže jak nesl Nílu. Marcus vzal Nílu do náruče a odnesl jí do jejího pokoje. Senya si sedla do kuchyně ke stolu, který je u okna, zrovna začalo pršet. Senya si vzpoměla na ten pocit když před rokem stratili rodiče, všichni tři. Marcus nebyl jejich pravý bratr, jejo otec ho má s jinou ženou, a taky má s jinou ženou Nílu se Senyou. Ale brali se jako společní sourozenci.
"Senyo.." začal Marcus, a dal všechno co se dá rozbít ze stolu na kuchyňskou linku.
"Nílu asi z násilnili." řekl Marcus. Senya zatnula pěsti.
"Sen, klid. Zeptáme se Níly, až se prubudí, co se jí stalo. Jo?" Marcus chytl svojí sestru za ruku.
"Jo. Ale jestli zjistim ž to byl někdo koho znám tak ho uškrtím. Co ten jak přinesl Nílu?"
"Ten težko. Ten jí spíš zachránil než znásilnil. Možná vim do to byl!" Marcus vyběhl z bytu běžel do jednoho polo rozadlého domu. Vyběhl schody ob jeden ocitl se mezi muži co napadli jeho sestru, ale nevěděl to.
"Slyšel jsem že jste znásilnili jednu holku kdo to byl?" zeptal se Marcus.
"Níla Lopezová." odpověděl muž do Nílu osahával. Dostal od Marcuse pěstí do tváře.
"Za co kurva?" zeptal se. Marcus ho chitl za vlasy a obličej natočil ke svému.
"Řekni mi jak se jmenuje moje sestra?" zeptal se Marcus
"Senya." odpověděl.
"A ta druhá."
"Aliána."
"Nebo-li Níla ty kokote!" křikl Marcus.
"Vy jste vážně dvě stejné povahy. Sice sem tvojí sestru jenom oshaával ale byla by dobrá!" ušklíbl se muž. Od Marcuse schytal hodně pěšítí do tváře ža mu těhla krev ze rtu a z nosu.
"Ještě jendou se dotkeš z jedné z mích sester tak jsi mrtvej." vyhrozil Marcus a odešel. Jenže zapoměl že Senya chodí právě s tim co mu rozbil hubu. Marcus přilít domu. Senya seděla u Níli na posteli a Níla plakala.
"Nílo jsi v pořádku?" zeptal e Marcus své sestry, když si přisedl na její postel. Níla svémo bratra objala a plakala mu na rameni.
"Nílo já vim kdo ti to udělal udělala to ta parta ve který sem. Ale já už u nich nebudu. Dal sem tomu hajzlovi přes hubu. Neboj už to všehcno bude v pořádku." šeptal Marcus a haldil svojí sestru po zádech.
"Počkej myslíš Micka?" zeptala se Senya.
"Jo." odpověděl Marcus.
"On by tohle neudělal! Vždyť chodí semnou. Nikdy by si tohe nedovolil!" vyjel Senya
"Sen. On to udělal. Zeptal sem se ho jak se jmenujou moje sestry.on řekl tvoje jméno a pak ještě Alinánu. Nebo-li Nílu. Chápeš to?"
"Mick by tohle nikdy neudělal!" křičela Senya a běžela pryč z domu.
"Marcusy to jsi nemusel. Kvůli mě." Níla si utěla slzy.
"Musel. I když máme rozdílné matky tak jsme stejně rodina a rodina si musí pomáhat." usmál se marcus a nechal Nílu ať si odpočine.
Běžela temným lesem, vyběhla na louku, s ůtesem, s krásným výhledem do údolí. Na konci útesu byl on, který ji zachánil. Koukala do jeho krásně modrých očí, větřík mu čechral jeho hnědé vlasy.
"Nílo pojď ke mně." řekl muž. Níla šla k němu blíž byly od sebe pár krků.
"Jak víš jak se jmenuju?" zeptala se Níla.
"Vim. Já jsem Mike."
"Děkuju. Že jsi mě zachránil. Ale promiň že se ptám ale takové jméno je i toho DJMikea, který má něco jako harém?" poděkovala a zároveň se Níla zeptala.
"Nemáš zač. Ano. Vyprávěl sem mu o tobě. Mám na tebe přání."
"Tak povídej jestli bude v mích silách tak ho splním."
"Příjdeš zítra, okolo osmé večer, tam kde sem tě zachránil. A nečekej že pudeš brzo domu."
"Dobře zítra tam budu." souhlasila Níla
"Dobře uvidíme se." a zmizel
Níle i sice zdál sen ale spala dál. Marcus seděl v kuchyni, uvařil čaj s rumem. Venku začalo pršet tak uvařil druhý čaj a nalil do něj panáka rumu. Šel před panelák a šel vedle do uličky.
"Senyo. Nebuď tu tak na fouknutá. Promrzneš."
"fajn." Senya vylezla z ůkrytu promrzlá, promoklá na kost. A šla do bytu sedla si naproti marcuse a nalila si do svého čje dva panáky rumu. Marcus jenom protáčel očima.
"Senyo já vim že by jsi tomu nevěřila-"
"Mick mi to přiznal. Byl od krve, sice ho to muselo bolet ale dostal ještě jednou tolik." Marcus se napil čaje a kývl. Senya se koukala z okna na kapky padající na okno a pak jak stékali po něm. Tohle počasí ylo sice smutné a pochmurné, ale ano tohle počasí měla ráda. Měla ráda, i její sestra měla tohle počasí ráda, když jí na obličeji měla kapky, když jí kapky chladili.
-Druhý den před osmou večer-
Níla šla na smluvené místo lenivým krokem. Oblíkla si černé volné tílko, modrou dámskou rozeplou košily, černé uplé kalhoty a boky na klínku. Měla strach ale měla dobrý pocit že tam bude čekat on. Přišla přesně na osmou už tam čekal.
"Promiň že jdu pozdě." omluvila se.
"Nevadí čekal že nepřídeš vůbec." řekl a usmál se. Ukázal že pudou tak šli. Celou cestu si povídali až došli do jednoho velkého domu. Bylo tak hodně lidí, spíš taková ta smetánka. Mike zavedl Nílu někam do zadu. Byla tam postel.
"Nílo sedni si." Níla si sedla na kraj postele, Mike jí podalskenici studeného čaje.
"Chci tě ukázat DJMikeovi osobně. Ale on by se s tebou chtěl vyspat. A na to by sem tě musel připravit." Níla se zarazila když řekl že by se sní ten chlap chtěl vyspat.
"Neboj. Jestli nebudeš chtít tak nemusíš. Do ničeho tě nechci nutit." Níla se napila čaje a přemýšlela. Nemohla se rozhodnout. Nakonec kývla.
"Nezačnem hned?" Mike se nahnul k Níle a políbil jí. Níle se to líbilo, od Mikea se jí to líbilo, bylo to jako by z lásky, s citem. Polibky přesunul na krku, mezi tím ji sundal její košily, a líbání přesunul přes tílko na prsa. Polibky se přesunuli zpět na rty. Jednou rukou jí vjel do kalhotek a druhou pod tílko na prsa. Byl docela překvapený že dívka jako ona nemá podprsenku. Mike se usmál když zjistil že je Níla tam dole vllhká. Rukou opustil její prsa a rozepl si kalhoty a sundal si je i se spodkama. Pak si sundal košily ale dál Nílu líbal. Mike Níle sundal její oblečení, oba byly nahý. Mike zjistil jak mu Níla vykouřila, myslel si že by se to DJMikevoi mohlo líbit. A pak do ní vnikl.
-Po měsíci-
Níla rychle utíkala do domu kde by se měla setkat s DJ-em. Nebyla si jestá jestli má Mikeovi říct že miluje jeho.
"Do prčič jdu pozdě." zaklela. Na sobě má kabát, po tím má sukni a tílko. Rychle běžela. Mike na ní čekal.
"Nílo pojď." Mike zavedl Nílu kde se má připravit. Níla chytla Mikea za ruku.
"Neboj to bude dobrý." řekl a odešel. Níla se připravit. Připravila se. A pak šla ke dveřím k pokoji kde je DJ. Níla měla trému. Bála se. Nadechla se a vydechla. Lehounce zaklepala.
"Dále!" ozvalo se. Níla otevřela a vešla, svůdně zavřela. A šla blíž.
"Čekal sem tě. Můj bratr Mike měl pravdu. Já sem DJMike. Bratr Mikea." řekl muž na posteli, která byla ve tmě. Níla šla k postely blíš. DJMike Nílu svalil pod sebe a začal jí libat. Ale Níla stekla slza.
"Proč pak pláčeš?" zeptal se.
"Omlouvám se ale já miluju Mikea. Jenom jeho." DjMike luskl prsty, rozvítili se světla. A Níla viděla jeho tvář. Viděla tu známou tvář.
"Mikeu. Ty jsi?" Níla se zarazila.
"Jsem to já. Nechtěl sem ti říkat že to sem já. Možná by jsi mě pak nenáviděla." Níla si k sobě přitáhla Mikea, vášnivě se líbali. Mike líbal Nílu na krku. Sundal jí šaty a líbal jí na její jemné kůži. Níla by nikdy neuvěřila že by se do něho jako je DJMike, nevěřila by že by to byl on.











Příběh od osumnácti? Zřejmě jsem to porušila. Smutné.
Příběh se mi líbil,na tomto blogu by mohly být jednorázovky častěji. ^^