27.kapitola: Komat.
Běžela sem temným lesem. Přede mnou se objevily tři postavy a jedna drží v náruči miminko. "Zero.." zešeptala sem. A bežela sem k nim.
"Stůj přízraku! Moje milovaná je mrtvá. Zabily jí lovci lovců upírů. Já už mám na světě jenom Yuminku."
"Zero já nejsem přízrak. Já sem tvoje milovaná!"
"přítelkyně mého bratra je pohřbena na tomhle místě." Ichiru ukázal na hrob, který se před náma objevil.
"Flower Verdová.*19. 06. 1993 +20. 04. 2014."
"To není možný. Já žiju!"
pořádně sem se nadechla a vystřelila do sedu.
"Flow jsi v pořádku?" Zero mě chytl za tváře. Jeho studené ruce mi schladily tváře.
"Zero." padla sem hlavou na Zerovu hruď.
"už sem tu neboj." Zero mě obejmul.
"Kde je Yuminka?"
"Neboj, Yuminka je v pořádku u Ichira a Kate."
"Zdál se mi hrozný sen. Že mě někdo zabil.." řekla sem Zerovi o tom snu.
"Co se vlastně stalo? Kolik je hodin? A kolikátého je?" vyptávala sem se.
"Nevim co se ti stalo. Jsou čtyři hodiny odpoledne a je 16. dubna."
"Dva dny? A jak jste mě našli?" vyptávala sem se znovu.
"Před dvěma dny tě někdo přinesl na kraj lesa."
"A byla tu Konan?" zaptala sem se.
"Jo byla."
"Zero mobil." Ichiru přinesl svému bratrovi mobil.
"Haló?.." Zero šel telefonovat na chodbu.
"Jsi v pořádku?" zeptal se mě Ichiru.
"Jo sem. Jenom mi teď bude chvíly špatně. Ale jinak v pořádku."
"Máme menší problém." řekl Zero a dal mobil do kapsy.
"Jaký?" ptaly jsme se s Ichirem.
"Konan je v nemocnici, a asi pude do umělého spánku." řekl Zero. Zvedla sem se.
"pojedme za nima?" Zeptala sem se.
"Jo pojedeme." rozhodl Zero. Šla sme dolu.
"Koukej Yumi maminka se nám probudila." řekla moje sestra a dala mi Yuminku.
"Jak si se měla andílku můj." Yumince sem dala pusu na tvářičku, Yuminka se začala smát.
"Upíří děti rostou hodně rychle." vzdychla sem si. Neuvěřitelné jak mohla Yuminka vyrůst.
"Jo to máš pravdu."
"Jo já vás ještě nepředstavil. Flow to je Kate. Katharíno to je Flower." Na svoji sestru sem se usmála.
"Teď mi došlo že mi hodně dlouho nikdo neřekl Flower." sedli jsme si do auta, Yuminku sem dala do auto sedačky, vedle sebe a z druhé strany si sedla Kate. Ichuru si sedl vedle Zera, který řídí. A jeli jsme do nemocnice. Když jsme dojeli k nemocnici, vystoupily jsme z auta a já s Yuminkou v náručí. Hledaly jsme Peina, po celé nemocnici.
"Já možná vim kde bude." řekla sem. A šla sme do bufetu.
"Peine." sedla sme si vedle Peina.
"Flow že já vůl nechával Konan nechal jet. Kdybych jí přemluvil aby zůstala dma tak by nebyla v koomatu." Pein se napil kafe.
"Peine. Prostě to ta mělo být." řekla sem a chytla sem ho za ruku.
"Ne. Kdybych jel já místo Konan pro Origami, co já bych za to dal."
"A teď si přestavl že bych tu já seděla s Konan a ona říkala to samé. A pro Origami sjedem se Zerem." řekla sem a šla sem za Zerem.
"Musíme jet pro Origami. Kam zmizela Kate s Ichirem?" zeptala sem se.
"Kate šla do města a Ichiru se šel prý na někoho podívat do centra města." jen se si vzdychla.
"Tak pojedem pro tu malou ďáblici?" zeptal se Zero.
"Jo jedem." sedla sem si s Yuminkou na zadní sedačky a vyzvedli jsme Origami před její školou. "Origami." Zero zavolal na Origami.
"Odvezem tě domu." Origami si sedla vedle mě, já seděla na prostřední sedačce, a Yumina sedí za Zerem v autosedačce.
"Kde je máma?" zeptala se Origami.
"Víš Konan je v nemocnici. V umělém spánku."
"Co se mámě stalo?!" zeptala se rozhozeně Origami a začínali jí téct z očí slzy.
"Konan měla nehodu když pro tebe jela. Neboj to bude dobrý." Obejmula sem Origami kolem ramen, Origami se ke mně přitskla.
"Neboj."
"Flow ty jsi promě jako starší sestra." řekla Origami a utřela si slzy. Zero zahnul na lesní cestu k domu organizace Akatsuki. Vystoupily jsme, já s Yuminku v náručí, Origami hned běžela do svého pokoje a zamkla se tam. Deidara je ve sklepě, Kisám sědí na gauči a kouká na pořad o rybách, Kakuzu s Hidanem mají výjezd. Dala Yuminku do svého starého pokoje kde má postýlku. Zero šel za Kisámem. Zaklepala sem na dveře pokoje Origami.
"Origami otevři to sem já Flow." Origami odmkla a objemula mě.
"Flow já se o mámu bojim." řekla Origami a plakala.
"Neboj Origami." kleklasem si abych viděla Origami do očí.
"Ty jsi pro mě ty jako sestra." řekla sem a usmála sem se. "A teď nebul. Udělám ti horkou čokoládu, ju?" Origami kývla, zvedla sme se, a šli jsme si s Origami udělat horkou čokoládu. Když jsme ji tak pomalu pily tak jsme si řekli tajenství. Origami se nám zamilovala do jednoho kluka. A já sem já řekla že mám dvojče.










