34.kapitola: Problém vyřešen.
Uplynu měsíc, vánoc jsme přežily docela dobře. Ale já sem trošku nad dně.
"Tak pojď Yuminko." vzala sem Yuminku, postavila sem jí na nožičky a já sem trošku odstoupila.
"Yumi, pojď ke mně." Yuminka nejdřív váhala ale pak ke mně popošla. Takhle jsme to zkoužely dokola.
"Zero!" volala sem na Zera.
"Copak?" ptal se v okamžiku když šla Yuminka ke mně
"Yuminko tebe maminka naučila chodit." Zero si sedl do dřepu.
"Yuminko bež k tatínkovi." Yuminka šla pomalu k Zero, a taky k němu došla.
"Flow..." Zero vzal Yuminu za ruku a došli ke mně. Zero si sedl do křesla, vzal si mě na klín a já sem si vzala Yuminku.
"No to je vlastně dotaz na Zera."
"Jakej dotaz?" zeptal se Zero. Á já vim. Origami se chce zeptat Zera na to že by Origami měla naše adoptované dcera. "No já sem se zmínila u Flow. Ale napadlo mě... *Origami se nadechla* že byste mě mohly adoptovat." Zero se zamyslel.
"A co na to říkal Pein?" zeptal se Zero.
"Táta o tom.. počkej. Ty bys na to kývl?" zeptala se Origami.
"Neříká ne." řekl Zero. Origami nás všechny opatrně obejmula.
"Děkuju." poděkovala. Sedla si na zem do tureckého sedu. Yuminka k ní došla a hráli si spolu. Zero začal ztěžka dýchat. Zvedla sem se, Zero se taky zvedl a motavým krokem odešel. Šla sem za ním. Zero si sedl do jednoho rohu na chodbě. Klekla sem si před něj.
"Zero co ti je?" zeptala sem se. Koukla sem se do rudých ročí, žíznicíchpo krvi. Odhrnula sem si vlasy z krku.
"Zero napij se."
"Nemůžu."
"Neboj. Jen se napij." Zero olízl moji tepnu na krku. A zakousl se. Dlaněmi mě tlačil k sobě. Pil a pil až se ode mě odtrhl.
"Nemůžu ublížil bych ti." řekl. Vyndala sem si kapesník z pasy a dala sem si ho na kousance. Zero mi pomohl do ložnice. Položil mě na postel a přinesl lékarničku.
"Zero stímhle musíme něco dělat."
"Nic se stím nedá dělat." řekl a odešel. Zvedla sem se oblíkla sem si kabát, vzala sem si kabelku a šla sem za Alessandrou.
"Less. Jedu si něc zařídit."
"Jo v pohodě my to tu s holama zvládnem." kývla sem, šla sem k autu a jela se.
Pein jel na hřbitov. Přišel k hrobku své ženy, milenky, kamarádky od děctví, byla jako jeho zpřízněná duše. Její smrt ho docela vzala. Když se rozhodl Origami dát na krk Flow se Zerem a ještě k tomu mají malou Yumi. A nejen že jeho dceru napadlo že by mohla být Flowina a Zerova adoptovaná dcera, s dospívajícíma ženama to neuměl. Byl ůplně bezradný. Možná že to bude dobře že Origami bude u Flower, ženská ruka by se jí hodila. Hodně dlouho o tom uvažoval. Dal na Konanin hrob velkou květinu co koupil. Zapálil tam svíčku, na chvíly zavřel oči a modlil se aby její duše našla klid. Možná by si to Konan přála aby byla jejich dcera u Flow. Po chvíly šel pryč. Sedl si v kavárničce, u střední školy, ke stolu. Viděl u baru dvě dívky jednu se světle hnědými a jednu s černými.
"Peine co to bude?" zeptal se Adam.
"Dej mi pořádnýho panáka." požádal Pein.
"Ahoj Peine." Peina pozdravila přitažlivá černovlasá žena se svůdnýma hnědýma očima, na sobě teplý kabát a ůzké džíny. "Mejbel. Sedni si." Pein ukázal na místo před sebou.
"Děkuju." Mejbel si sedla naproti Peinovi.
"Je mi líto to co se s Konan stalo."
"Děkuju. Ale nedá se nic dělat." Adam přinesl Peinovi velkýho panáka.
"Mejbel co to bude?" zeptal se Adam.
"Já nevim. Dej mi taky panáka. Ale malýho."
"Hned to bude." Adam odešel a po pár minutách přinesl Mejbel panáka. S Peinem si přiťuli a kopli panáky do sebe.
"Mej nešla bys dneska třeba do kina?" zeptal se Pein.
"Jo šla bych ráda." odpověděla. Ale to Pein nevěděl je ho slyšela Stevie a Paisy.
"Měla bys mu to nebo jí napsat." řekla šeptem Paisy
"Co tim myslíš?" zeptala se šeptem Stevie.
"Hele vim že jsme sice každá jiná ale mám v plánu to samé." zešeptala Paisy.
"Fajn." odpověděla Stevie, vzala mobil a napsala Zerovi sms-ku.
"Spokojená?" zeptala se Stevie.
"Jo." usmála se Paisy.
"Měla bych už jít." řekla Stevie, zaplatila a šla. Na ulici potkala Yagariho.
"Ale Stefanie."
"Yagari. Taky tě ráda vidím." usmála se Stevie.
"Pořád někoho špehuješ?" zeptal se Yagari.
"Ne. Jenom zabíjim nechutné upíry."
"A proč se s jedním byvíš?" Stevie zapoměla na to že lovci cítí upíří pach.
"Ale tohle je jiný."
"Jak myslíš. Nazdar." Yagari si zapálil cigaretu a šel.
"Chlapi." Stevie zakoutila hlavu. Viděla Peina jak jde s Mejbel do jeho auta a pak jeli do jednoho hotelu, ale to už si Stevie hleděla svího. Hned jak Pein zaplatil pokoj na zbytek dne, šla Mejbel s ním. Jen Pein zavřel dveře tak se vrhl na Mejbel.
Dojela sem k Akademii. Šla sem za Kaienem.
"Flow co potřebuješ?" zeptal se Kaien a dal mi čaj.
"Děkuju. Kaiene Zerovi se něco děje. Ztěžka dýchá, nevíš co se mu děje?" zeptla sem se.
"Když byl Zero malý přišel o rodiče, které zabila Shizuka, ta kousla Zera a teď se to projevuje."
"Když sem byla malá otec mi říkal o jednom lektvaru který dokáže vyléči proměňující se ho na upíra. Kaiene mohla bychdo laboratoře?"
"Jo je hned vedle." Kaien mě zavedl do laboratoře.
"Všechco co potřebuju tu je. Až na jednu přísadu." hodila sem přes sebe mikinu a běžela sem noční koleji. Na schodech k hlavním dveřím sem málem sebou plácla. Ale. "Aido. Děkuju."
"Neděkuj." vešla jsme do haly.
"Flower. Bež pryč." Ichijo mě otočil a chtěl mě vyhodit z koleje.
"Já potřebuju mluvit s Kuranem."
"Je tu můj děda." zašeptal mi Ichijo do ucha.
"Tak řekni Kanamemu že potřebuju jeho krev." zašeptala sem Ichijovi.
"Na co?" zeptal se.
"Vim jak uzdravit Zera." mrkla sem a "klouzala" sem se do laborky.
"Tak tu hlavní přísadu budu mít." řekla sem. Kaien zatím něco četl.
"To už jsi zpět?" zeptla se Kaien. Tak už vim proč Zero nechce abych sem moc chodila s Yuminkou.
"Kaiene, prosim tě. Udějel konvici kafe."
"To se taky potřebuje do toho lektvaru?"
"Ne, to abych neusnula." řekla sem a vrhla sem se na přísady do lektvaru. Kaien mi přinesl konvici a hrnek kafe.
"Promiň ale je tu jeden známí." začala sem si psát postup vaření lektvaru do bločku.
"Myslíš Takomuova dědu?"
"Jo jak to víš?"
"Takuma mi to řekl." Kaien odešel a přišel Kaname.
"Na co potřebuješ moji krev?" zeptal se a prásk rukaka na můj bloček.
"Na tohle." ukázala sem tužkou na bloček.
"Aha." vzdychl. Podala sem mu malou skumavku.
"Celou?" zeptal se.
"Ne, stačí pár kapek." odpověděla sem. Kaname mi dal skumavku naplněnou pár kapiček jeho krve. A pustila sem se do toho. Asi po dvou hodniách sem dovařila. Z kabelky sme si vynadala půllitrovou flašku a naplnila sem ji. Kaien si nechal otevřené dveře do ředitelny a přesto si povídal s Takomuvím dědou. Jen sem mu zamávala a běžela sem k autu. Doma sem dala Zerovi do čaje ten lektvar co sem uvařila. Hned bylo vidět že mu je asi líp. A večer romantika.










