36.kapitola: Pein se bude ženit.
Uplynuly čtyři dny a dneska pouští Zera z nemocnice domu. Včera sem se kvůli tomuhle dni přemluvila a koupila sem i sexy prádelko, černo-červené barvy.
"Yuminko. Zlatíčko." Yuminka otevřela svoje levnadulové oči. Oblíkla sem Yumince punčocháče, teplé kalhoty, tričko a bačkůrky. Do ruky sme vzala bundičku a mikinu. Do náruče sem vzala Yuminku a šli jsme do kuchyně. Alessandra dala Yumince přesnídávku a já sem si vzala jogurt. Zašla sem si se převlíknou z pyžama do džín, tyčka, mikiny a kabátu. A Yumince sem vzala rukavičky a čepičku. Já tyhel věcičky pro děti miluju.
"Yuminko jedem pro tatíka." Oblíkal sem Yumince mikinku, bundičku nasadila sem jí rukavičky a čepičku. Když sem Yumince na chodbě ubouvala botičky tak si sedla vedle Shiro a hladila ji po hlavě.
"Miláčku, Shiro musí odpočívat." vzala sem Yuminku za ručičku a šli jsme k autu, hodně rychle se nám Yuminka rozběhala, asi to je tím že jsme se Zerem lovci. Dala sem ji do auto sedačky a jeli jsme do nemocnice. Pak jsme šli za Zerem.
"Tatíí!" Yuminka obejmula Zera kolem nohy.
"Pocem broučku." Zero si vzal Yuminku do náruče.
"ahoj miláčku." Zero mě dlouze políbil.
"Už sem čekal že pudu domu pěšky."
"Tebe bysme nenechaly jít domu pěšky. My bysme si pro tebe dojeli kam koliv." usmála sem se.
"Tak pojď Yumi ke mně." vzala sem si Yuminku a šli jsme dát na recepci propůstku a jely jsme domu.
"Alessandra se šla s Yuminkou projít. A my máme čas pro sebe." usmál se Zero a pevně mě držel za zadek.
"Ale tobě sem něják chyběla."
"Ty a Yumi jste mi chyběly nejvíc. Škoda že jsi v nemocnici nemohla zůstat semnou."
"Takže takhle. Ty bys mě klidně pomiloval i v nemocnici. Ty jsi teda chlípník." zasmála sem se. Zero mě začal líbat na krku.
"Flow!!" volala Origami ode dveří. Zero si přel hlavu čelem o moje rameno.
"Ta taky skazí co se dá." řekl smutně Zero.
"Ale noták. Hele ber to z té lepší strany. Ale spoň to není Pein, Origami mu dala klíče. A Peinmá ženskou." zdělila sem Zerovovi.
"To se teda pěkně oklepal. To kdyby js ty zemřela. Tak bych si nikoho nenašel."
"To kecáš."
"Nekecám!"
"Flow!"
"Už jdu." šla sem za Origami.
"Hoří nebo co?" zeptala sem se.
"Flow." Origami mě obejmula.
"Táta se bude ženit a vyhnal všechny z domu." Origami mi plakala v náruči. Za mno se objevil Zero.
"Origami klid. Já s Peinem promluvim." řekl Zero.
"A my pojedem taky, jo?"
"Jo." vzlykla
"A nebul umrznou ti ty slzy." Origami se konečne usmála. Oblikli jsme se, napsala sem Alessandře že jedem za Peinem. A jeli jsme. Před domem jsme vystoupily a šli jsme. Zero zazvonil.
"Ale kdo jste?" zetptala se Mejbel. Tuhle kurvu znám do vidění. Chodila za učitelem Gayem do školy.
"Ale my se přece známe. Mejbel. Chodila jsi do školy za učitelem Gayem." a šla sem dovnitř.
"No to to." Zero šel za náma do Peinovi kanceláře. Kde jsme ho taky našli. Bez kalhot a trenek. Zakrila sem dlaní Origami oči.
"Peine!"
"omlouvám se. Za Mejbel." Pei se oblíkl.
"Co potřebujete." pustila sem Origami a peinovi sem jednu natáhla.
"To jsi se teda hodně rychle oklepal. Jak to že se ženíš a jak to že jsi všechny vyhnal z domu. Tenhle dům ste kupuvaly prože jsme se do chaty nevešli když se Origami narodila." vynadla sem Peinovi.
"To není tvoje starost." odsekl.
"Origami jdeme najít hračy pro Yuminku."
"Nemusíte." Mejbel pustila krabici s hračkama na zem.
"To jsi se dostal hodně daleko." řekla sem naštvaně, vzala sem krabici a šli jsme s Origami do auta. Zero přišel pět minut po nás a jeli jsme. Origami jsme odvezli na akademii a my jsme pak jeli na chatu jesti tam nejsou ostatní z organizace. Taky jsme je tam našli.
"Teda kluci. Jste přece chlapy."
"Ale ona.. je horší jak Konan s ďáblem." řekl sklesle Hidan.
"Všichni sednout!" zařvala sem, všichni v obýváku si sedli.
"Musíme zjistit jak se Mejbel dozvěděla že Konan zemřela, jak zjistila že Konan byla s Peinem a mají spolu Origami. A taky musíme Peinovi ukázat kolik chlapů už měla."
"Já akorát vim že to jednou zkoušela na Kaiena a má dokonce i fotku." řekl Zero.
"Jak to víš?" zeptaly jsme se ho.
"Já je vyfotil." přiznal se Zero.
"Fajn. Kdo všechno Mejbel zná?" zeptal se Kisám.
"Skoro všechny chlapy a skoro všechni je i svedla." řekla sem jim.
"A taky chlapy z učitelského sboru na střerní. Kromě Asumi. Ten měl vždycky hodinu, nebo byl u Kurenai a nebo doma s Kurenai." vysvětlila sem. Kluci na mě jenom koukaly.
"Jak tohle všechno víš?" zeptaly se.
"To víte. Na štřední se nikdy nic mezi učitely neutajilo. Mezi žáky jo. To se utajilo i před učitelema." usmála sem se. "Hele kluci já vám poradim. Sjeď te do města a vyměň te si zámky, jak v hlavních dveří, taky u garáže." poradila sem jim. "Okey." řekl Itachi. Se Zerem jsme jeli domu. Večer, než jsme šli spát, sem si oblíkal župan a pod něj sem si dala to sexy prádílko, a počkala sem než se Zero vykoupe. Pak sem zalezla do koupelny já. Vysprchovala sem se, a oblíkla sem si prádílko. Stoupla sem si mezi dveře. Zero na mě koukl. Pootevřel pusu, jako by chtěl něco říc, ale neřekl. Z mohl se na jediné slovo.
"Wow" vzdychl.
"líbí?" zeptala sem se, když se šla k němu a zatočila sem se.
"Ty jsi překrásná." zašeptal mi do ucha, líbaly jsme se, Zero mě líbal na krku a jemně mě do něj kousl. Vzal mě do náruče, položil na postel a lehce si na mě lehl. Nehtama sem jezdila po jeho hrudi, když mě líbal, Zero si sedl do tureckého sedu já sem si na něj sedla nohy sem obtočila kolem jeho boků, a dál mě líbal. Sundal mi košilku, obejmul mě, jazykem slej k prsům. Položil mě a hlavu zaboři mezi stehna. Prstama sem vjelado jeho vlasů, po chvíly sem přišla k orgasmu. Dýchala sem z těžka. Klekla sem si na kolena a podepřela sem rukama. Zero do mě vnikl.










