close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

41.kapitola: „Tam kde jsme se setkali před několika lety.“

16. prosince 2014 v 12:51 | Kate-chan |  Vampire Hunter

41.kapitola: "Tam kde jsme se setkali před několika lety."




Uplynul rok, před pěti dny bylo Stele a Gaireovi rok, Yumince jsou dva roky, vlasy má zrzavý po mě, a oči má levandulové po Zerovi, Stela a Gaired mají šedé až stříbrné vlasy po Zerovi a po mě mají modré oči a já sem starší o rok i se Zerem, takže nám je 23 let, ale Zero měl před pár měsíci těžkou nehodu, Takuma Ichijo byl tak hodný a Zera proměnil na upíra.Najmuli jsme další chůcu, nebo-li Alessandřunu sestru Marianu, má černé vlasy ale oči má hnědé, je od Alessandry asi dva roky. Ten čas tak rychle letí. Není možný, když si vzpomenu že se před dvěma roky narodila Yuminka a před rokem Stela s Gaireem, tak to vážně není možný. Ale co se dá dělat. Origami začala v září chodit do třetího ročníku na Akademii. A je premiantkou třídy, Za ten rok jsme se všichni změnily. Vlasy mi narostly, ale nechala jsem si je zkráti do půly zad. Tak vypadám normálně. Před měsícem se Peinovi s Mejbel narodil kluk. Divim se že jim to vydrželo. Ale my jsme se Zerem šťastni, máme tři děti který jsou hodný. Se Zerem jsme se dohodli, až mi bude 25 let, tak se nechám proměnit na upíra. Nechápu co nás to napadlo, nápad je to dobrý. Ale já to pořád zvažuju. Něják se mi to nezdá. Probrala jsem se a vídm Zerův ůsměv.
"Copak se ti zase děje?" zeptala jsem se ospale.
"Nic." řekl a políbilmě na rty, pak na krk a jel pod deku.
"Zero počkej!" vylítla jsem z postele a rovnou k záchodu. Když jsem přišla do ložnice tak Zero seděl na postely.
"Flow co se děje?" zeptal se mě Zero. Teď jsem si něco uvědomila. Šla jsem k diáři a odpočítala jsem si tři týdny.
"Do prdele!" zaklela jsem a sedla sem si na židli. Zero si předemě klekl a chytl mě za ruku.
"Zero jestli to bude pravda, tak ti to rosévání ve mně zatrhnu." šla jsem ke skříni.
"Počkej jak to myslíš?"
"mám spoždění. Čtyři dny." řekla jsem a převlíkla jsem se.
"Jako že by jsme měly další miminko?" usmál se Zero a obejmul mě.
"Zero. Před třemi týdny jsem byla nemocná. Antibiltika oslabují antikoncepci. Říkala jsem ti aby jsis dával pozor."
"Jo já vim. Ale já bych byl rád."
"Zero já taky. Chtěla bych někdy další miminko. Klidně i teď. Ale dneska by se organizace měla vrátit."
"A jo vlastně. Ale co tě trápí nejvíc. Já ti do hlavy nevidim."
"Už dva roky se neozvala Kate s Ichirem."
"Víš Ichiru se ozívá skoro každý měsíc. Ale nepíše nic o Kate. Prý se od něj před osmi měsíci odstěhovala a nedává o sobě vědět."
"Před osmi měsíci jo? A není náhdou v tom?"
"Nevim Ichiru se mi o jeho nocích nesvěřuje." usmál se Zero a obejmul mě.
"Kam pak chceš jet?" zeptal se.
"Já chci jet do nemocnice."
"Já tě nikam nepustim."
"Ale já chci na ultrazvuk." políbila jsem Zera a šla jsem dolu do kuchyně.
"Hele maminka."
"Mamí!" Yumika mi obejmula nohu.
"Yumi, už jsi papala?" sehnula jsem se k Yumince.
"Ne."
"Jak to že ne. Koukej si spapat snídani aby z tebe byla silná holčička." posadila jsem Yuminku na židli za stůl a papala svojí snídani. Gaire a Stela papali kaši, kterou jim udělala Alessandra. Já jsem stěží snědla chleba s máslem a marmeládou. "Flow co se ti děje?" zeptala se mě Alessandra. Najednou mě začalo bolet břicho. Rychle sem běžela na záchod. Já začala krvácet. Tak a je to někde. Po pár minutách sem vyšla ze záchoda. Opřela sem se o zeď a slela podél zdi na zem až jsem si sedla, a začala jsem plakat. Zerose vedle mě hned objevil a obejmul mě.
"Šššš. Neplakej."
"Zero. Já to dostala teď."
"To bude dobrý Flow. Uvidš že se nám to někdy ještě povede!" povzbudil mě Zero usměvem. Jenom sem kývla.
"A teď už nebreč." Usmál se Zero a utřel mi slzy z tváří. Zazvonil mi mobil. Zpráva. Od Sasoriho.
"Tam kde jsme se setkali před několika lety." těhlech esemesek mi přišlo kolem deseti. Šla sem do obýváku.
"Tam kde jsme se setkali před několika lety?" kde by to mohlo být? Nic mě zatím nenapadá. Počkat. Poprví jsem se se všema setkala na chatě. Ale ne se všema. Sasori s Itachim a Kisámem byly na louce. Ostatní byly ve městě. Takže chata s loukou.
"Alessandro, Mariano zvládly by jsi to tu?" zeptala sem se.
"Jo zvládly. My jsme sestry a ty drží pohromadě." usmál se Mariana.
"Vy jste vážně sestry." Zero zakroutil hlavou. Dala jsem pusu Yumince, Gaireovi i Stele. Se Zerem jsme jeli kolem Akademie něco se na schodech děje.
"Zero zastav!" okřikla jsem Zera. Zastavil, já jsem vyběhla a běžela jsem k houfu kadetů.
"Hej co se tu děje?"
"Co tu chcete!?" zařval jeden kluk.
"Vy nevíte jak se chovat k příbuzné Pana Ředitele?" vejel Zero. Všichni stichli a běželi na akademii.
"Origami jsi v pořádku?" zeptala sem se Origami když byla na zemi, krev jí tekla z hlavy, nosu a ze rtu.
"Bolí mě všechno." odpověděla.
"Zero vem Origami na ošetřovnu já jdu za Kaienem." řekla sem a šla jsem naštvaně do Kaienovi kanceláře. Zaklepala jsem.
"Dále." ozvalo se. Vešla jsem.
"Flower co tu děláš? Posaď se."
"Děkuju. Postojim. Kaiene...." bouchla sem pěstí do stolu až se rozlomil.
"...Měl by jsis pohlídat svoje žáky. Před chívli zmlátili Origami na schodech před Akademii. Zero jí odnesl na ošetřovnu. Kaiene uvědom si že je to tvoje příbuzná. Se Zerem jsme jí adoptovali aby se Origami měla líp než s Peinem a Mejbel. Ona by Origami vedla na zlou cestu."
"Flower já vim že je Origami moje příbuzná, sice né pokrevní. Ale já si Akademii pohlídám."
"To bych ti doporučoval." Zero bě obejmul kolem pasu.
"Flower má pravdu. Origami by byla na špatné cestě."
"Zero promiň mi ale já nebudu poslouchat upíra." řekl Kaien.
"Tak ty nás už nebereš jak rodinu. Super. Tím že se Zero musel stát upírem. Ti je asi fuk. Ale jinak bych byla vdova se čtyřmi dětmi na krku." počítám i Origami.
"Hele musíme jet. Vezmem Origami a jedem." Se Zerem jsme šli pro Origami. Zeor Origami odnesl do auta a jeli jsme na chatu.
"Zero já to zvládnu." Origami šla kousekl do chaty. Hned sem jí podepřela, aby se neskácela k zemi a pomohli jsme jí se Zerem do chaty.
"Origami kdybys něco potřebovala tak řekni Zerovi, ale já jdu na louku musim se na něco podívat." řekla jsema oblíkla jsem se a šla jsem na louku. Na kraji lesu byl na stomě lístek. "Přijď se Zerem a Origami kolem osmí. Uvídíme se U.I." bylo na lísteču.



-pár minut před osmou-
čekáme na louce už pár minut. Zero má baterku abychom viděli na cestu. S Origami sedíme na dece a pozorujem hvězdy. Zero si sedl mezi nás, nám přes ramena dal druhou deku aby nám nebyla zima.
"Hele támhle je velký a vedle něj je malý vůz." ukázal nám Zero.
"Zero ty jsi ten nejlepší nevlastní otec na světě. A ty Flower jsi ta nejlepší nevlastní máma taky na světe. Já vás mám tak ráda." Origami vlezla mezi nás a obejmuli jsme ji.
"A ty jsi ta nejlepší nevlastní dcera." řekli jsme oba.
"My tě taky máme rádi." dodali jsme.
"bueno aquí es acerca de un picnic o algo así?" zasmál se Sasori.
"هذا ما كنت اعتقد. هناك أيضا اوريغامي!" rýpl Deidara.
"geunyang te jong-i jeobgi leul balgul hago modu jug-yeo." řekl Kakuzu.
"geulaeseo geoui saeng-gaghaji ? nal jug-il Pantry'll!" řekla jsem.
"ترجمته إلى اللغة العربية. لذلك لا يكاد يفكر؟ Pantry'll قتلي!" přeložila jsem do Arabštiny.
"Una española. por lo que apenas se parece? Pantry'll matarme!" všichni jsme se zasmáli. Krom Origami.
"Vy mě jednou zabijete." šla jsem s Origami všechni obejmout. "Přišli jsme vám říct. Že organizace Ringo. Nás všechny chtěla zabít. Ale jsou zněškodnění. Ale musíme se asi předstěhovat." řek Itachi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama