close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

42. kapitola: proměna.

23. prosince 2014 v 12:41 | Flow |  Vampire Hunter

42. kapitola: proměna.




Rychle jsme jeli domu. Alessandře a Marianě jsme řekli o co se jendá. Zítra vyrážíme do nového domu. Se Zerem jsme si koupili dům před pár měsíci, který je asi dvanáct kiláků odtud, město se jmenuje Susume, je to město jenom pro ty co mají hodně peněz nebo co mají sponzory. Sbalili jsme všechny věci, celá organizce nám pomohla. Děti spali, ale stejnak byl občas randál. Já sem se natáhla na postel, a vedle mě si lehla Origami.

"Flow?" Origami si sedla na kraj postele a já vedle ní.

"Copak?" zeptala sem se.

"Mohla bych ti říkat mami?" zeptala se Origami. Tak tohle bych nečekala. Origami se hodně zmenila od tý doby co Konan zemřela a Pein si našel mejbel a mají spolu chlapečka. Obejmula jsem origami.

"Ty můžeš vždycky." odpověla sem.

"Holky co se děje?" zeptal se Zero.

"Zero mám na tebe otázku."

"Jakou, Origami?" zeptal se Zero

"Mohla bych ti říkat tati?" zeptala se. Zero k nám přišel, sedl si z druhé strany Origami a obejmul nás.

"Ty můžeš vždycky." odpověděl.




-Ráno-

Vstávali jsem kolem osmí. Celá organizace vnoci odvážela krabice. Dobalili jsem pár věcí a mohli jsme jet. Děti jsme dali do jednoho auta, Alesandra s Marianou a Origami si sedli do druhého našeho auta jeli jsme.

"Mami kam jedem?" zeptala se Yuminka.

"Jedeme do novýho domu. Tamten je už skoro na rozpadnutí."

"A já mám pro vás všechyn mám překvapení." ušklíbl se Zero.

"Jaký převapení?" zeptala sem se.

"To uvidíš až tam budeme." usmál se. Yumina si začala broukat nějákou písničku.

"Yuminkou jakou písničku si zpíváš?" zeptala sem se své dcery.

"Nevim. Ale já jí slyším." odpověděla. Zero našpicoval uši.

"A sakra." zaklel. Zero vymačla na mobilu čísllo Mariany.

"Zero co se děje?"

"Šlápněte na plyn. S Yuminkou slyšíme píseň upírů. Je to svolávač." vyvalila sem oči. Zero šlápl na plyn ale jel opatrně. Vjeli jsme na dvůr domu. A rychle do domu. Všichni chlapy z organizace leželi všude. Na gauči, na podlaze, na shcodech, dokonce i ve stoje, a opřeý o zábradlí. Vzala sem si do náruče Stelu, Alessandra si vzala Yuminku a Mariana Gairea. Zero hvýzdl na prsty. Chlapy se lekli, Itachi spdl z gauče a skončil na zemi. Akuz, byl opřený o zábradlý, taky skončil na zemi. Nebyl v patře, ale tady v přízemí. Dům má dvě patra plus podkrový. V přízemí, je velká kuchyň s jídelnou, obývák, salónek ve kterým je koutek pro děti, což koukty jsou skoro všude, protže hračky budou rozházený všude, plus napůl zastřešená terasa, v patře jsou pokoje a koupelny, jeden pokojje nás, můj y Zerův, pak tam mají pokojík děti, Alessandra s Marianou mají taky pokoje, každý pokoj má svojí koupelnu. V podkrový je půda kde se budou skladovat věci. Za domem je zahrada, houpačky, prolízačky, pískoviště, loupačky, klouzačky pro děti, taky bazén, který napustíme až v létě, jsou tam taky záhonky. Jé to se budou na jaře pěstovat kytičky, zelenina, pak jsou tu ovocné stromy. Před domem je kamínková příjezdová cesta, s fontánou. Tohle město je jenom pro bohatý.

"Sasori pojď!" vovali všichni krom nás. Sasori přišel do obýváku, v náruči drží dvě štěňata. Jedno černé a druhé bílé. Obojky měli opačný barvy.

"To černý kluk a to bílí je holka." usmál se Sasori. S holkama jsme dali děti na zem. Sasori si klek aby děti nemuseli jít do výšky. Stela s Yuminkou hladily bílé štěně, tedy štěněcí slečnu. A Gaire kluka.

"Co kdybychom se šli dneska, jenomy my dva projít?" zašeptal mi Zero do ucha.

"To by šlo." přikývla sem.

"Tak jak je pojmenujem?" zeptal se Zero a sedl si vedle dětí

"Ten černý by mohl být Black." navrhla sem.

"A tahle dáma by mohla být Red. Je sice bílí. Ale white se hodí pro kluka."

"Tak souhlasíte?" zeptali jsme se Stely, Gairea a Yuminky.

"Jo!" souhlasily. Celý den jsme všichny vybalovali krabice, tady krom dětí u těch jsme se střídlai k hlídáním. A upravovali pok jsme byly venku




-Večer-

"Jak to že jsi chtěl se projít?"

"Flower já vim že se ti do tý proměny nechce.a le proč jsi tedy nechala proměnit ty mě?" zeptal se Zero. Zaszavyli jsme na louce. To jsme byly asi kilomert od Susume.

"Zero co tě žeře? Řeknimi co tě tíží." Zero se odvráti a stoupl si ke mně zády.

"To co mě tíží je to že můjmladší bráška si nedával s tvojí sestrou pozor."

"Počkej. Ona je těhotná?" zeptala sem se.

"Jo. Je těhotná. Ale nevim kdy porodí. Volal jsem Ichirovi. Když jsi byla s dětmi venku." řekl a otočil se kě mě čelem. V očích měl vinu.

"Zero kvůli čemu se vinýš?" zeptala sem se.

"Kvůli tomujak jsme před třemi roy spolu poprvé spali. Že sem ti udělal starosti. Mohl jsi jít někam na školu. Proč jsi si to nenechaa vzít?"

"Víš proč? Konan mě učila když žena si nechá odebrat dítš tk to není žena, ale mrcha. A navíc vzít nevyný život ze který jme rádi. Zero je na tom taky tvůj podíl. Tak proč sis nevzal ochranu?"

"Protože sem doufal že si to necháš vzít!" vyjel. Do očí se mi nahrnuli slzy.

"Tak proč jsi mi to neřekl už v ten den!" rozlíčilila sem se. Po tvářích mi tekli slzy.

"Flower promiň mi to." Zero mě chtěl pohladit. Ale já sem utekla do lesa. Ale někdo mě strhl k zemi.




Zero našel Flow jak má rozdrásané hrdlo. Neváhal ani minutu, vzal jí do náruče a hned se objevil na zahradě za domem. Odnesl Flow do ložnice. Kde ji proměnil na upírku. Hrudník se jí zacelil, začala dýchat ale spala. Zero si šel sednou do obýváku.

"Co se děje?" zeptala se Alessandra.

"Pohádal sem se s Flow. Kvůli mě utekla, něco jí napadlo. A já jí musel proměnit na upíra." řekl Zero

"Zero já sme si všimla že mezi vámi něco děje." Alessnadra si sedl naproti Zerovi.

"Před třemi lety, v létě sem s Flow spal, bylo to poprvý. O tři týdny později mi řela že je těhotná. A dneska sem jí řekl že si to měla nechat vzít."

"To by nebyla žena. Matka mě učila, žena co si nechá vzít dítě není žena. Tak jsi jí měl říct aby ho dala do děcáku."

"To by nemohla." řekl.

"A navíc co kdyby už nemohla mít nikdy miminko. Uvědomuješ si to. Takhle je alespoň vidět že jsme oba zdravý a můžete mít spolu děti. Horší by bylo kdyby ti byla nevěrná."







-po měsíci přesně na vánoce-

dneska jsou vánoce. Celá organizace je u nás. Se Zerem jsme se usmířili, ale já sem mu před tím hrzila rozvodem. Nakonec jsme si všechno ujasnili. Alessandra mi říkala že mi promlouvala do duše. Že by si měl uvědomit, že byl po interupci, třeba nemusela mít nikdy miminko. Šla sem akorát do kuchyně. Daidara je natisknutýna Alessandře.

"Deidaro mohl by jsi jít ostatním pomoct ozdobyt stromek?" Deidara jenom sklopil hlavu a odešel. Povatáhla sem obočí a koukla sem se na Alessandru.

"Jo je pravda že se s Deidarou známe. Ale my jsme se potkali než odjel. A už to pokračuje hodně dlouho" vysvětlila.

"Já vysvětlení nechtěla. Ale sem ráda že jsmi mi to vysvětlila. Řekni Deidarovi, jestli ti něco udělá tak ať si mě nepřeje." usmála sem se. Všechno bylo vpřípravách, chlapy a děti zdobili stromeček.

"Tak a velitelka může dát na špičku stomu." chlapy přisunuli ke stomku stůl dali na něj židli.

"Jeslti spadnu tak mě budete všichni chytat!" ujaslila sem jim. Vzala sem špičku, vylezla na židli a dala sem špiču na stromek. Chtěla sem šlápnout na stůl ale šlápla sme do prázdna, padala sem a Zero mě chytl.

"Já sem vám říkala že mě máte chytat všichni." Zero mě dal na zem. A já sem šla pomoct Alessandře. Večer jsme sedli všichny ke stolu. Pak jsem šli ke stomečku a rozbalovali dárky. Ale pak někdo zazvonil na zvonek.

Se Zerem jsme šli ke dveřím. Otevřeli jsem a na zemi v proutěném košíku miminko.

"Flow. To je od tvojí sestry."

"Flow, doufám že ti nebude vadit když vám dám na starost mého a Ichirova chlapečka jmenuje se Argon, narodil se před pár hodinama. Flower nemůžu se s Ichirem o Arga postarat, protože po nás jdou lovci upírů, i samy upíři. Protože jsme zabili Shizuku. Prosím tě. Vystřihni tu větu před tím. Nechtěla bych se opakovat. Jeslti se o Arga nebudeš moc moc postarat tak senic neděje. S láskou Kate."

Zero vzal malého Arga do náruče.

"Tak a máme npvý přírustek." usmála sem se. Vzala sem si Arga do náruče, Zero vzal proťák a šli jsem do obýváku.

"Kluci kdo mi pomůže sundat postýlku po Yumince?" zeptal se Zero. Všichni na mě koukali kde sem vzala miminko.

"To je Arg. Katetin a Ichirův chlapeček." usmála sem se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama